uprchlická krize

Ministr financí Andrej Babiš se v pondělí rozčiloval nad tím, že české firmy musejí čekat na vyřízení víz pro ukrajinské dělníky, zatímco v Evropě se pohybují tisíce uprchlíků bez dokladů. Babiš požaduje svolání mimořádného evropského summitu, na kterém by se špičky EU dohodly na zastavení uprchlických vln. Podle prezidenta Svazu průmyslu a obchodu mohou české firmy přijmout až pět tisíc uprchlíků ze Sýrie. 

Slovensko zavedlo dočasné kontroly na hranicích s Rakouskem a Maďarskem. Rakousko v pondělí oznámilo, že pověřilo armádu, aby státu pomohla zvládnout uprchlickou krizi. Tato alpská země chce také obnovit kontroly na hranicích s Maďarskem. To o víkendu zažilo největší přílivovou vlnu uprchlíků, kteří se pokoušeli dostat přes maďarsko-srbskou hranici. Do Maďarska se tak dostalo 5809 migrantů. K podobnému kroku jako Slovensko a Rakousko se odhodlalo Česko.  

Za rozmach Islámského státu a žalostný stav Sýrie, Iráku či Afghánistánu můžou Američané, zní z evropských uprchlických táborů. A za pravdu utečencům dávají i někteří němečtí poslanci. Na americké vině se vzácně shodne dokonce německá krajní pravice a levice. 

Němci oznámili, že s okamžitou platností zavádějí kontroly na svých hranicích, zatím s Rakouskem, se kterým to spolková vláda konzultovala. Kontroly na rakouských hranicích posiluje i česká policie. Rakušané nicméně žádný nouzový dozor na svých hranicích s Maďarskem, kterým proudí dál do Evropy většina uprchlíků takzvanou balkánskou trasou, zatím neplánuje. 

Česko s povinnými kvótami na přijímání uprchlíků neustoupí, slibuje premiér Bohuslav Sobotka. Jeho kabinet kvóty, které požaduje Evropská komise, vytrvale odmítá s tím, že přijímat uprchlíky bude na dobrovolné bázi.  Opoziční komunisté dokonce přišli s tím, že by se Česko mohlo v krajním případě obrátit na Evropský soudní dvůr s žalobou na Evropskou komisi, pokud prosadí zavedení kvót.

Asi 350 motorkářů se v sobotu těsně před druhou odpolední vyrazilo ze Strahova na protestní jízdu hlavním městem. Motorkářská kolona s českými vlajkami a logy přeškrtnutých mešit zamířila do centra. Projížděla také po magistrále nad Václavským náměstím, kde ve stejnou dobu protestovali odmítači uprchlíků z islámských zemí a odpůrci xenofobie. 

Kromě tématu solidarity otevřela migrační krize, která v plné síle propukla s eskalací situace v Sýrii či Afghánistánu, další otázku – je válka horší než bída? Zatímco jsme relativně ochotni přijmout utečence ze zemí, kde se válčí, ekonomické migranty považuje Evropa za nežádoucí. Nekonečná chudoba však může být trýznivější, než boje, které přece jen jednou musí skončit. 

Ministři zahraničí Visegrádské čtyřky (V4) a Německa a Lucemburska se v Praze dohodli na celoevropském řešení uprchlické krize. Dál ovšem přetrvává spor mezi západními zeměmi a V4 ohledně přerozdělování emigrantů. Čtyři země Visegrádu i nadále nesouhlasí se povinným přerozdělováním běženců.