Zacyklenost v bolestech z minulosti může v dospělosti působit překvapivě silně. Ovlivňuje naše vztahy, pracovní rozhodnutí i celkové zdraví. Podle psychologů se nevyřešené dětské trauma často projevuje nenápadně skrze úzkost, přehnanou potřebu kontroly nebo naopak neschopnost nastavit si hranice. Dobrou zprávou ale je, že s tím lze vědomě pracovat a postupně měnit zažité vzorce chování.

Slavná zpěvačka už má sice školu dávno za sebou, zlého pocitu se ale nezbavila nikdy.

Když muž slíbí a nesplní, zanechá to v ženě pocit zklamání a nejistoty. Jednou zapomenutý dárek, podruhé odřeknutý víkend, potřetí prázdné sliby o společné budoucnosti. Možná se přistihnete, že hledáte výmluvy za něj  a přitom ztrácíte samy sebe. Jak v takové situaci jednat, kde nastavit hranice a kdy si přiznat, že je čas odejít?

Láska se může zdát jako čistě dospělá záležitost, kdy se dvě zralé bytosti rozhodnou být spolu. Ale pod hladinou se často odehrává mnohem starší příběh. Každý z nás si do vztahu nosí malé dítě, které kdysi plakalo, toužilo po doteku, chtělo být viděno. Psychologie jasně ukazuje, že pět klíčových zranění z dětství dokáže řídit, koho si vybereme, jak se hádáme i proč se bojíme samoty. Ať už si myslíte, že máte vše pod kontrolou, nebo ne, tyto nenápadné vzorce možná řídí vaši lásku víc, než tušíte.

Do paměti se zapsali jako nerozlučný pár, po letech jsou ale na nože.