svátky a výročí

Před 600 lety byl v Kostnici upálen český kněz a učitel Jan Hus. Muž, který chtěl napravovat církev, se stal pro Čechy symbolem zásadovosti a svobody svědomí. I proto mělo postavení jeho pomníku na Staroměstském náměstí vzhledem k národnímu obrození velký symbolický význam. Obřímu sousoší Ladislava Šalamouna se ale 6. července 1915 vzhledem k probíhající válce dostalo jen skromného odhalení. 

Jan Hus byl sice v některých ohledech bludař, ovšem kdyby se aplikovala jeho nauka o těžkých hříších dnes, většina našich potentátů by buď skončila v kriminále, nebo by byla veřejně bičována, říká historik Radomír Malý. A dodává, že nový film Jiřího Svobody o Husovi je slátanina a ostuda české kinematografie. 

Rekonstrukce pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí je hotová, do jeho útrob bude vložena pamětní schrána s upomínkou na současnou dobu. Za měsíc uplyne 100 let od dokončení pomníku a připomínat si také budeme i 600. výročí upálení Husa. 

Izraelská okupace Libanonu je v obou zemích stále horkým tématem, i když byla ukončena 24. května 2000 a trvala přesně 18 let. Klid zbraní to do oblasti rozhodně nepřineslo a v létě 2006 zde došlo k válce mezi Izraelem a radikálním hnutím Hizballáh. 

Bruce Willis, jízda ruských motorkářů z nechvalně proslulého klubu Noční vlci, stávka železničářů a kritika Angely Merkelové a další zajímavosti z oslav 70. výročí konce druhé světové v Berlíně v reportáži z německé metropole. 

Slovenský premiér Robert Fico na oslavách 70. let od konce druhé světové války v Liptovském Mikuláši prohlásil, že z výročí stalo politické téma s "nesmyslnými konstrukcemi". A připomněl také důležitou roli, kterou ve válce sehráli vojáci Rudé armády. 

Evropa si konec druhé světové války na starém kontinentu připomíná tradičně (klade věnce, pořádá tryzny…), ale také svérázně: počítá válečné škody a předkládá Německu požadavky na reparace. Částky jsou astronomické.

Několik desítek let se říkalo, že se krátce po skončení druhé světové války (9. května 1945) stala některá česká a moravská města terčem útoku německých letadel. Ve skutečnosti to ale byly sovětské stroje, které útočily na německé vojáky nedodržující podmínky kapitulace. Bombardování si vyžádalo 1300 obětí.