Mohou školy nařídit dětem, aby se povinně stravovaly ve školní jídelně a nenosily si v krabičce jídlo z domova? Italské soudy po vleklých sporech rozhodly...

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Stejně jako každý rok se i letos na začátku léta se vyrojily na internetu nabídky zázračného zhubnutí. I letos sází na emoce – konkrétně na nelibost, která nevyhnutelně přijde, pokud jsme celý rok na životosprávu kašlali a najednou s překvapením zjišťujeme, že je opět vedro a odhalujícímu oděvu se nevyhneme. Většina lidí dokonce alespoň podvědomě tuší, že reklama lže. Proč tedy mají tyto firmy stále dostatek zákazníků?

Rádi neustále něco mlsáte, ale máte obavy, že se nevejdete do svého loňského letního oblečení? Nezoufejte. Existují totiž potraviny, které vám pomohou snížit chuť k jídlu, a vyhnout se tak přibývání na váze. A některé vás dokonce i zasytí.

"Zázračných" léků na "zaručené zhubnutí" nejspíše znáte dost - zejména v 90. letech slibovaly pochybné letáky efekty přímo na počkání. Pseudovědecké argumenty obchodníků s deštěm by však neměly automaticky eliminovat možnost, že redukce hmotnosti by skutečně mohlo být dosaženo medicínskou úpravou metabolismu. Mezi nevelkou množinu potenciálních léků proti obezitě se nyní zařadila genová terapie, která slibuje přeměnu "nezdravého" tuku na ten "zdravější". Problém je, že něco podobného neslyšíme poprvé.

Když se vám nechce vařit a nemáte ani čas a chuť vyrazit do restaurace, objednáte si jídlo domů. Donáškovou službu využívá čím dál více Čechů, na jejichž pohodlnosti vyrostl byznys, ve kterém se točí desítky milionů korun. Navzdory závratným částkám ale firma, která ovládá donáškový byznys v Česku, končí každý rok v mínusu.

Bezlepková dieta je jednou z nejpřísnějších úprav stravovacích návyků, se kterými se můžeme běžně setkat. Její obtížnost nevyplývá ani tak ze širokého spektra "zakázaných" potravin, jako spíše z jejich charakteru. Jde totiž o nejzákladnější složky evropské kuchyně – potraviny, jejichž základ tvoří běžné obilniny jako pšenice, oves a žito.

Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech.