Spojené státy

Americká vláda nesmí nutit společnost Apple, aby Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) zpřístupnila data v zablokovaném telefonu iPhone. Newyorský soud sice rozhodl v případě loni zatčeného drogového dealera, ale verdikt dává společnosti do ruky silný argument pro případ islamistického radikála, který s manželkou útočil v San Bernardinu.

Takovou prezidentskou kampaň Američané nepamatují. Její tón udávají kandidáti, kteří se věkem blíží k sedmdesátce, anebo ji už překročili. Stejně jako před třemi lety při prezidentské volbě v Česku. 

Zná to snad každý student i výzkumník. Přístup k analýzám v odborných časopisech většinou nestojí pod 30 dolarů (750 korun), takže poctivá příprava na vědeckou práci se pěkně prodraží. Kazašská programátorka a neuroinženýrka Alexandra Elbakyanová se rozhodla s touto praxí zatočit. Vysloužila si za to přezdívku vědecký Robin Hood.

Člověk, který používá některou z moderních technologií, musí být smířený s tím, že internet o něm ví pomalu víc než on sám. Pokud se nám ale – například prostřednictvím bezpečnostního programu od Applu – podaří své tajemství ukrýt, má stát právo nám v tom zabránit? 

Vypadá to, že v Americe opravdu není nic nemožné. Miliardář Donald Trump zvítězil v sobotních republikánských primárkách v Jižní Karolíně a potvrdil tak roli favorita. Jeho stranický protikandidát Jeb Bush se rozhodl odstoupit z nominačního klání. V demokratickém táboře se radovala Hillary Clintonová, která ohlásila vítězství v nominačním souboji v Nevadě. 

Americký prezident Barack Obama se v březnu chystá na návštěvu Kuby, setká se zde s kubánským vůdcem Raúlem Castrem. Obama bude prvním šéfem Bílého domu, který na ostrov za posledních téměř 90 let zavítá. 

Když se Shirley Chisholmová rozhodla v roce 1972 jako první žena kandidovat na post šéfa Bílého domu, doufala, že její krok "změní tvář a budoucnost americké politiky". Místo toho ženu mnoha prvenství spolkla historie a jejímu jménu patří jen pár řádek v učebnicích dějepisu. 

Severoatlantická aliance oprašuje starou strategii z dob studené války a vrací se k vojenskému zdržování Moskvy. Opevní své hranice s Ruskem nejen na území východní Evropy, ale také v oblasti Černého moře. Jde o nejvýraznější posílení kolektivní obrany NATO od konce studené války, jak oznámil sám šéf aliance Jens Stoltenberg v úvodu středeční schůzky aliančních ministrů obrany.