Spojené státy

Malé území s názvem Bir Tawil leží na hranicích Egypta a Súdánu a ani jedna země o něj nemá zájem. Využilo toho několik lidí, kteří do skal v poušti zapíchli svou vlajku, ale asi nejdál projekt vlastního státu dotáhl Američan Jeremiah Heaton. Zemi prohlásil Královstvím Severního Súdánu, aby jeho dcerka mohla být princeznou.

Americký prezident Barack Obama po Kubě navštívil také Argentinu. Zatímco ho však Kubánci vítali, Argentinci projevili o poznání méně nadšení. Především kvůli čtyřicetiletému výročí nástupu kruté vojenské diktatury, na jejíchž zločinech se podobě jako jinde v Latinské Americe ze začátku podílely i Spojené státy.

V listopadu roku 1989 se nezaměstnaný, zadlužený chlapík jménem Chuck Blazer nasoukal do letadla a zamířil do Port of Spain v Trinidadu a Tobagu. Tady začíná cesta muže, který se zasloužil o popularizaci fotbalu ve Spojených státech jako nikdo jiný před ním, ale zároveň člověka, který stál na počátku největší krize v historii kopané.

Pokud by si Američané za svého příštího prezidenta vybrali Donalda Trumpa, znamenalo by to pro světovou ekonomiku stejné nebezpečí, jako kdyby propukl globální džihád. Tvrdí to ekonomové z britské výzkumné organizace Economist Intelligence Unit (EIU), kteří miliardářovo zvolení zařadili mezi desítku největších globálních rizik.

Cestování v kapsli téměř nadzvukovou rychlostí v "potrubní poště pro lidi" našlo pochopení u slovenské vlády. Americká firma, která vytváří funkční prototyp, by měla zájem jednou z prvních drah spojit Bratislavu s Vídní. Svým plánem se chlubí po celém světě, Bratislava ale její nadšení mírní. Jen prý souhlasila, že si prohlédne návrh. 

Od začátku byla předvolební kampaň Donalda Trumpa akční. Jenže jak se boj o nominaci blíží k rozuzlení, situace se začíná vymykat kontrole. Nevypadá to však, že by chaos a násilí Trumpovi nějak vadily...

Karty jsou rozdány. Ve finále voleb amerického prezidenta se utkají Hillary Clintonová a Donald Trump. Ledaže by republikáni ještě sebrali síly a hodili Trumpa přes palubu.

Téměř všechen majetek vůdce teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina měl připadnout na svatou válku ve jménu Alláha. Určil to tak ve své závěti zajištěné v květnu 2011 během operace, kdy byl v Pákistánu zavit. Nešlo při tom o drobné, jeho majetek měl hodnotu 29 milionů dolarů (720 milionů korun).