sociální vyloučení

Dnešní společnost je trochu pestřejší, než byl devadesátkový mainstream, to ale zároveň přináší možná i některé negativní odstíny, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz historik Matěj Spurný. Popisuje také, v čem spočívá myšlenková chyba u nacionalismu, a oceňuje, že populární seriál zachytil aspoň cípek reality na Mostecku. (První část rozhovoru ZDE).

Komediální seriál Most!, který vysílá Česká televize, se kromě vysoké sledovanosti a nebývalé pozornosti setkal i s kritikou. Jaké nároky na něj kladené jsou oprávněné, a co je už trochu nefér po něm žádat? A můžeme si z něj kromě zábavy odnést ještě něco navíc?

Před rokem se tehdy čerstvě jmenovaný ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek ocitl v nezáviděníhodné situaci. Většina jeho budoucích podřízených hrozila odchodem kvůli odvolání jeho předchůdce Martina Šimáčka, Agentura čelila kritice řady starostů a mnozí komentátoři vyzývali vládu k jejímu úplnému zrušení. "Nyní jsme stabilizovaní," říká Jiránek v rozhovoru pro Tiscali.cz a hovoří o plánech své agentury do budoucna, iniciativě Hate Free Culture a dalších projektech.

V Česku pořád ještě existují ghetta a co hůř, vyloučené chudinské lokality se rozrůstají a jejich obyvatel přibývá. V současné době v nich po republice žije na 115 tisíc lidí, jak vyplývá z analýzy ministerstva pro lidská práva. Místo řešení, které by situaci řešilo dlouhodobě, dokument navrhuje zase levnější byty a dávky. 

Téměř čtvrtina obyvatel Evropské unie je ohrožena chudobou či sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů unijního statistického úřadu Eurostat za rok 2012, podle nichž činí celkový počet takto ohrožených lidí 124,5 milionu, tedy 24,8 procenta. Nejmenší podíl na celkovém počtu obyvatel činí v Česku a Nizozemsku, kde jich je 15 procent. To v Česku znamená 1,6 milionu lidí.