Tuto realitu potvrdila německá rozvědka. Může s ní "mistr vyjednavač" Donald Trump něco udělat?

Čekal to asi málokdo. Severokorejský diktátor Kim Čong-un minulý týden obrátil o 180 stupňů a pozval svého úhlavního nepřítele Donalda Trumpa k osobní schůzce. Americký prezident pozvání přijal. Dá se ale Kimovi věřit? A co si máme od celé slavné schůzky slibovat?

Jen málokdo si všiml, že severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavil 34. narozeniny. Učinil tak ve vší tichosti: Neodpálil žádnou raketu, neprovedl jadernou zkoušku, nenechal shromáždit tisícihlavé davy na náměstí ani defilovat vojáky v parádních uniformách. Co se to děje? Že by změna politického kursu v Severní Koreji, která jinak nevynechá sebemenší příležitost k tomu, aby se navzdory všudypřítomné bídě prezentovala s náležitou pompou a naleštěnou slávou?

Pokud jste to ještě nevěděli, tak i vám je určen vzkaz, který odtvítoval Donad Trump severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi: Mám větší jaderné tlačítko než ty. Heč!

Je možné, aby chudá země bez výrazného technologického zázemí, navíc vystavená masivním mezinárodním sankcím, dokázala během relativně krátké doby vyvinout a vyrobit fungující mezikontinentální rakety? Experti o tom pochybují a jsou si téměř jisti, že severokorejský režim rakety dostává z Číny nebo z Ruska. Mohlo by jít o střely ze starých sovětských zásob.

Moře vyplavuje u japonských břehů stále více "lodí duchů". Za poslední měsíc skoro nebylo dne, aby tu nepřistála silně poškozená, zbloudilá loď. Na jejich palubách se někdy najdou mrtvá těla, jindy přeživší posádka.

Amerika je znepokojena – nejnovější test ukázal, že severokorejské rakety doletí až do Washingtonu. Jenže pozor, zaznamenali jste, že Severní Koreji je Praha blíž než Washington?

Americký prezident má velkou moc, dokonce může nařídit jaderný útok, aniž by se o tom radil se členy vlády. Generálové však upozorňují, že u nich by s tímto rozkazem mohl narazit.