ruská okupace

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli tomu osobně vzepřel i ministrovi zahraničí a uděloval jedno vízum za druhým, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Skoro polovina Rusů o vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968 nic neví, vyplývá z průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada. Německá kancléřka Angela Merkelová považuje vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa před 50 lety za smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu. Výročí invaze si všímá i tisk po celé Evropě.

Češi a Slováci by měli být vděčni Sovětskému svazu za bratrskou pomoc v roce 1968, psal loni ruský armádní web Zvezda. Připomeňme si tedy teď, půlstoletí po invazi, za co "bratrům" dlužíme vděk. Fotografie a filmové záběry podávají svědectví, jak pásy jejich tanků rozdrtily svobodu.

Jestli nám chcete odpustit za osmašedesátý rok, je to vaše věc, říká známá ruská spisovatelka Ljudmila Ulická. V exkluzivním rozhovoru pro Tiscali.cz mluvila o pražském jaru, vpádu sovětských vojsk a sovětských hrdinech.

Co Rus, to okupant? Neplatilo to v tragických dnech krvavého potlačení pražského jara, neplatí to ani nyní. Důkazem tomu je Vladimir Lukin. Jako novinář v Praze zažil invazi sovětských tanků, jako politik přesvědčil Borise Jelcina omluvit se za sovětskou agresi. Přečtěte si exkluzivní rozhovor pouze na Tiscali.cz.

Poslanec strany Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury Jaroslav Holík se vrátil ze své návštěvy okupovaného Krymu. Přestože - jak tvrdí - šlo o soukromou cestu, způsobil diplomatický skandál. Zařadil se po bok několika dalších poslanců, kteří podobně jako on rádi podnikají "soukromé" cesty na Krym či Donbas.

Litva a Lotyšsko v důsledku uchvácení ukrajinského Krymu Ruskem chtějí do roku 2020 přinejmenším zdvojnásobit výdaje na obranu. Napsala to dnes agentura AFP s poukazem na to, že tři bývalé pobaltské sovětské republiky, které jsou nyní členy NATO, postup Ruska vůči Ukrajině velmi znepokojuje.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nařídil vrátit Ukrajině zbraně a vojenskou techniku z krymských posádek, které nepřešly na ruskou stranu. Oznámila to agentura ITAR-TASS. Před Putinem, který se zúčastnil schůzky s nově povýšenými důstojníky, ministr obrany Sergej Šojgu ohlásil, že "organizované stažení jednotek ukrajinské armády, které si přály dál sloužit v ukrajinských ozbrojených silách, skončilo".