Kolik opravdu ušetříte, když stáhnete teplotu o jeden stupeň? Často citovaných 6 % neplatí pro každého
2. 9. 2026 – 9:00 | Magazín | BS
Před každou topnou sezonou je všude možně k vidění rada, že jeden stupeň dolů znamená šest procent úspory. To číslo není vymyšlené a dá se doložit. Platí ale pro celý dům — a v jednom bytě z něj po vyúčtování zbude zlomek. Někdy skoro nic.
Odkud se šestka vzala
Pravidlo má reálný základ. ČEZ uvádí, že každý stupeň nad dvacítkou znamená v průměru o šest procent vyšší náklady na vytápění; při čtyřiadvaceti stupních jde tedy účet nahoru zhruba o čtvrtinu oproti topení na dvacet.
Doložit se to dá i na konkrétním domě. Odborný server TZB-info rozebral vyúčtování jednoho objektu a došel k tomu, že zvýšení průměrné vnitřní teploty o jediný stupeň znamenalo nárůst fakturace o 154 334 korun ročně, tedy o 6,93 procenta.
Šestka tedy sedí. Ale ne vždy.
Číslo je totiž odvozené pro budovu jako celek, ne pro jednu domácnost. Na to upozornil Dřevostavitel: V modelu bytového domu s patnácti jednotkami se potřeba tepla mezi jednotlivými byty lišila o 14 až 60 procent. Když teplotu stáhne jediný byt z patnácti, úspora celého domu se podle propočtu nedostane ani na jedno procento.
Důvod je banální a každý ho zná z vlastní zkušenosti. Teplo neuznává hranice bytu. Prochází stropem, podlahou i příčkami, takže byt uprostřed domu částečně vytápějí sousedé — a naopak ten, kdo vypne radiátory úplně, si je začne brát od nich. TZB-info to shrnuje bez servítků: V běžně seřízené soustavě panelového domu jsou úspory jednotlivce z velké části jen domnělé.
A pak přijde vyúčtování
Druhá polovina problému není fyzikální, ale úřední. Rozúčtování tepla řídí vyhláška č. 269/2015 Sb. a ta dělá s vaší úsporou dvě věci.
Nejdřív rozdělí náklady. Znění vyhlášky říká, že „základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 40 % až 60 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složka“. Základní složka se rozpočítá podle podlahové plochy, všem stejně na metr čtvereční. Na tuhle část účtu nemá vaše chování žádný vliv — ať topíte, jak chcete.
A pak přijde zastropování. Rozdíly mezi byty totiž nesmí překročit „hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky“.
Kdo se dostane pod spodní hranici, tomu se náklady dorovnají na sedmdesát procent průměru domu. Jinými slovy: I kdybyste topili výrazně méně než všichni ostatní, pod určitou částku se ve vyúčtování prostě nedostanete. Šest procent z celkové částky za jeden stupeň dolů je proto v bytě panelového domu nedosažitelné číslo.
Kdy se stupeň dolů opravdu vyplatí
Neznamená to, že topit méně nemá smysl. Znamená to, že záleží, kde bydlíte.
V rodinném domě s vlastním kotlem šestka sedí, protože platíte přesně to, co spotřebujete. V bytovém domě dává rada smysl hlavně tehdy, když se na ní domluví celý dům — tam se šest procent projeví na společné faktuře a rozpustí se všem.
Kdo chce v bytě uspořit bez souseda i vyhlášky, má lepší páky. ČEZ uvádí, že útlum o čtyři až pět stupňů v době nepřítomnosti a přes noc dokáže ušetřit až třicet procent energie, a že neodvzdušněné radiátory dokážou náklady zvednout až o patnáct procent.
