Rakousko

Na zločinech z nenávisti mají svůj podíl i ti, kdo v pachateli tuto nenávist podněcují. Když na ně ale někdo ukáže prstem, přesouvají často vinu jinam a vidí se jako oběti honu na čarodějnice, negativní kampaně či "válečného tažení". Tuzemským příkladem je SPD Tomia Okamury, v zahraničí pak řada Okamurových politických spojenců, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Miliony mrtvých a nové rozložení sil ve světě byly hlavním výsledkem první světové války, na jejímž počátku stál atentát na následníka rakouského trůnu. Spáchán byl přesně před 105 lety v Sarajevu.

Výběr nového provozovatele mýtného systému provází od počátku tvrdý lobbing, ke kterému se časem přidala policejní razie dotýkající se špiček státní správy (šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje) i politiky (Jaroslava Faltýnka, pravé ruky Andreje Babiše). Nejnověji přibyly i hrozby miliardových arbitráží proti České republice. Nový systém výběru mýta má být spuštěn již počátkem prosince, přitom vůbec není jisté, zda podepsaná smlouva s vítězem tendru platí, píše Ondřej Neumann na webu Hlídací pes.

Nic, než co je spravedlivé – latinsky Nil nisi rectum – je rodové heslo hlubocké větve Schwarzenbergů. Spravedlnosti se přitom už 26 let snaží tato rodina domoci u českých soudů. Předkové Alžběty Pezoldové – rozené Schwarzenbergové – se proti českému státu nijak neprovinili, naopak ho v době okupace podporovali. Přesto zůstávají jediní, proti jejichž majetku vláda po druhé světové válce vydala zvláštní zákon – takzvaný Lex Schwarzenberg, píše Tereza Engelová na webu Hlídací pes.

Doživotím potrestal odvolací soud v maďarském Szegedu čtveřici hlavních obžalovaných v případu úmrtí 71 migrantů v chladírenském voze. Neštěstí se stalo v roce 2015, běženci se udusili. Soud tak zpřísnil původní verdikt, loni byli obžalovaní odsouzeni k 25 letům vězení. 

Plánované mýtné pro osobní auta na německých dálnicích je diskriminační vůči cizincům. Tak zní verdikt Soudního dvora Evropské unie, který tím uznal stížnost Rakouska. 

Přechodnou rakouskou vládu by měla vést dosavadní předsedkyně ústavního soudu Brigitte Bierleinová. Ve čtvrtek ji sestavením kabinetu pověřil prezident Alexander Van der Bellen.

Rakouská Národní rada vyslovila nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP). Stalo se tak poprvé v poválečných dějinách země.