příroda

O záchranu v přírodě dramaticky vymírajících tapírů se snaží v zoologické zahradě v Ticuantepe na východě Nikaraguy. Funguje tu reprodukční program, v jehož rámci odborníci přivedli na svět už třináct mláďat. 

Amazonie bývá často nazývána plícemi planety Země. Ať už je ale její role ve fungování planetárního ekosystému jakákoli, nelze popřít, že hostí největší tropický deštný les na světě. Aby toho nebylo málo, amazonský prales oplývá obrovskou biodiverzitou. Prohánějí se zde, loví, parazitují a rostou miliony druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých – mnoho, možná většina z nich, dosud nepopsaných. Porozumění procesům, které za existencí tohoto biomu stojí, tak nabývá hned dvojí důležitosti: Zásadní je jednak z teoretického hlediska, ale také proto, abychom zdejší přírodu mohli účinně chránit.

Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.

Křehkou rovnováhu brutálně narušuje honba za písečným bohatstvím. K uspokojení poptávky v rámci stavebního boomu se v celé Africe těží písek ze dna řek, aniž by kdokoli myslel na dopady pro přírodu i lidi, kteří jsou na těchto vodních tocích závislí. Důsledky jsou přitom fatální.

Působí to bizarně a nebezpečně. Člověk, který v životě pokořil už ledacos, se hodlá postavit úplně nové výzvě - vstoupit do klece a pohlédnout do vlčích očí. To není čiré bláznovství, ale výstřední kurz, který můžete absolvovat u našich rakouských sousedů. Je oblíbený zvláště mezi vysokými manažery. 

Od roku 2020 bude v Česku zavedeno povinné čipování psů. Počítá s tím novela veterinárního zákona, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. Norma má také zpřísnit podmínky pro chov psů, cílem je omezit jejich množírny. Novela má rovněž zdvojnásobit pokuty jednotlivcům za porušení veterinárních pravidel. Zeman podepsal také novelu zákona týkající se ochrany rostlin.

Obyvatelé Houstonu tento týden čelili nejen rozsáhlým povodním způsobeným tropickou bouří Harvey, ale i jejím kuriózním sekundárním dopadům. Zaplavenými oblastmi totiž začaly proplouvat kolonie místních ohnivých mravenců. Do popředí se tak znovu dostala pozoruhodná "námořnická" schopnost tohoto druhu.

Už dávno se používá se v gastronomii a farmacii, tím to ale nekončí. Ukazuje se, že opuncie mexická se dá využít i k výrobě elektřiny. Jak se získává energie z kaktusu?