Prehistorická ryba, která byla naposledy spatřena v roce 1800, se znovu vrací do britské přírody. Jde o mihuli, která na první pohled připomíná hada. Je to jeden z nejstarších žijících obratlovců. Ochránci životního prostředí vidí za návratem mihule zlepšující se kvalitu britských řek. 

Vědci objevili mořského škorpióna, který žil před 467 miliony lety a na délku měřil 6 stop (asi 1,8 metrů). Na první pohled vypadá jako monstrum z řeckých mýtů. Nově objevený tvor dostal jméno Pentecopterus decorahensis po trojské lodi. 

Miláček berlínské zoo, lední medvěd Knut, kterého po narození matka odmítla a do dospělosti ho vypiplal ošetřovatel, v roce 2011 zemřel na vzácnou autoimunitní chorobu. Lékařům trvalo čtyři roky, než přesnou příčinu jeho mozkového záchvatu odhalili. Měli totiž za to, že se nemoc vyskytuje jen mezi lidmi. Knut je tak prvním zvířetem, u něhož ji diagnostikovali.

Představte si, že byste měřili 1,7 metru a váš jazyk byl dlouhý dva a půl metru. A právě takhle je na tom maličký nektarový netopýr Anoura fistulata, který byl objeven v Ekvádoru teprve před 10 lety. Jazyk má jeden a půlkrát delší než jeho tělo, takže si mezi savci připsal primát jako "ten s nejdelším jazykem v poměru k tělu". Mezi všemi zvířaty ale obsadil až druhé místo, stále vyhrává chameleon.

Lidé v západních společnostech předpokládají, že romantický polibek je něco samozřejmého. Že to je univerzální typ chování, který je vlastní všem lidem na Zemi. Nové výzkumy ale ukazují, že v méně než polovině kultur je polibek samozřejmostí. Velmi vzácný je naopak v živočišné říši. 

Za okny nesmlouvavě žhnulo slunce. 'Tak děti, jestli chcete na pláž, musíte se nejdřív namazat,' pronesla starostlivě maminka a vytáhla tubu opalovacího krému. 'Kdo chce do vody, musí mít kůži jako ryba,' usmála se a na dlaň vymáčkla dávku čirého gelu. Ona sama se jako malá potírala bílým krémem. Ty už ale dávno patří minulosti. Teď frčí přírodní opalovací prostředky založené na rybím slizu. Zní to jako šílená vědeckofantastická povídka? Abyste se neunáhlili!

Katastrofa, která zahubila dinosaury a dala zrod éře savců, byla proti němu ještě relativně mírnou událostí. Řeč je o velkém permském vymírání, které před 250 miliony let zabilo většinu tehdejších druhů – téměř 95 procent všech mořských druhů dochovaných ve fosilním záznamu a bezmála tři čtvrtiny druhů suchozemských obratlovců. Sled příčin je zatím nejistý. Ve hře je sopečná činnost, změna klimatu i možný dopad komety či meteoritu.

Lidstvo už od svých skromných počátků ovlivňuje všechna prostředí, do kterých vkročí. Jedním z důsledků této činnosti je, že přímo i nepřímo usměrňuje selekční tlaky působící na místní organismy. Ať už cíleně, jako například při šlechtění, nebo zcela neúmyslně tak usměrňuje jejich evoluci. Třeba intenzivní lov slonů pro kly má za následek jejich zmenšování a přibývání jedinců postrádajících kly úplně. Podobně vytváří nadměrný rybolov tlak na zmenšování těl lovných druhů a urychlení jejich vývoje.