příroda

Minulý týden uhynul v Keni poslední samec nosorožce bílého tuponosého Sudán. Na světě už zůstaly jen dvě neplodné samice, a navzdory jisté naději, již skýtá moderní věda, je tu další druh na pokraji vyhynutí. Připomeňte si zvířata, která, převážně kvůli lidem, už patrně nikdy živá neuvidíme, byť sem tam dochází k pokusům o jejich "vzkříšení".

Jsou krásní, hraví a úplně všude. Přesně toto si může myslet většina Nizozemců o malém exotickém papouškovi, který se přemnožil a zamořil celou zemi. Před jeho útoky se neschovají ani ti nejbohatší, dokonce ani sama královna.

Jezera, jež hrají odstíny od rudé po oranžovou jsou na různých částech zeměkoule, jedno však mají společné. Všechna nabízejí podívanou, z níž se tají dech. 

V pondělí uhynul v Keni Sudán, poslední samec nosorožce severního bílého, nebo chcete-li tuponosého severního. Teď na celém světě žijí už jen dva exempláře tohoto druhu: Sudánova dcera Najin a jeho vnučka Fata. Obě jsou neplodné. Vědci se přesto budou snažit zachránit druh umělou reprodukcí s využitím odebraných vzorků Sudánova spermatu. Má to ale smysl? Mají si lidé hrát na pánaboha?

Poslední žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán uhynul v pondělí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Asi pětačtyřicetiletý nosorožec byl utracen kvůli vážným zdravotním problémům - trápila ho infekce v noze a další potíže. Zvíře patřilo zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Jeho smrt může znamenat vymření celého druhu, naděje je ve vědě. 

Dokážou běžet rychlostí až devadesát kilometrů za hodinu a díky věrnosti svým pánům se poctivě vrátí s kořistí. Pro španělské lovce jsou tak chrti nepostradatelným pomocníkem. Místo odměny se jim ale na konci lovecké sezony dostane krutého mučení. Majitelé jim lámou nohy, vláčí je za autem a věší na stromy. To aby odhozená zvířata po jejich ponechání vlastnímu osudu psí láska nedovedla zpět do - byť krutého - domova. 

Máte starší dieselové auto a necháváte ho v teplém počasí chvíli běžet na volnoběh? Možná s sebou vozíte více pavouků, než by vám bylo milé. Sice byla noční můra arachnofobů zaznamenaná v Austrálii, ale pavouci žijí všude a staré diesely jezdí i v Česku...

Galapágy se uzavřou turistům, jejich maximální roční počet plánují úřady dokonce stanovit zákonem. Množství lidí, kteří chtějí zblízka obdivovat jejich přírodní bohatství, totiž onu unikátní přírodu ohrožuje.