příroda

Obávaná německá bitevní loď Tirpitz měla během druhé světové války bránit možnému vylodění spojenců v Norsku. Aby ji spojenci ukrytou v norských fjordech nenašli, maskovali ji chemickou mlhou. Ta sice tři roky plavidlo chránila, ale okolní stromy poškodila tak, že se z toho vzpamatovávají ještě dnes. 

Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla.

Po Manhattonu pobíhají veverky a mývalové, po Staten Islandu dvě tisícovky jelenů, v Brooklynu hnízdí sovy, po Bronxu běhají kojoti a na jeho skalách odpočívají tuleni. New York plný mrakodrapů je - ač se to může zdát překvapivé - pro volně žijící zvířata téměř rájem. 

Obezita společně s dalšími civilizačními chorobami trápí stále více lidí, a to hlavně ve vyspělých státech. Podle některých hypotéz za to může to, že žijeme v příliš čistém prostředí a chybí nám kontakt s parazity, kteří dříve běžně sídlili v našich střevech. Přitom taková škrkavka se člověku může skutečně hodit, když chce zhubnout.

Minulý týden uhynul v Keni poslední samec nosorožce bílého tuponosého Sudán. Na světě už zůstaly jen dvě neplodné samice, a navzdory jisté naději, již skýtá moderní věda, je tu další druh na pokraji vyhynutí. Připomeňte si zvířata, která, převážně kvůli lidem, už patrně nikdy živá neuvidíme, byť sem tam dochází k pokusům o jejich "vzkříšení".

Jsou krásní, hraví a úplně všude. Přesně toto si může myslet většina Nizozemců o malém exotickém papouškovi, který se přemnožil a zamořil celou zemi. Před jeho útoky se neschovají ani ti nejbohatší, dokonce ani sama královna.

Jezera, jež hrají odstíny od rudé po oranžovou jsou na různých částech zeměkoule, jedno však mají společné. Všechna nabízejí podívanou, z níž se tají dech. 

V pondělí uhynul v Keni Sudán, poslední samec nosorožce severního bílého, nebo chcete-li tuponosého severního. Teď na celém světě žijí už jen dva exempláře tohoto druhu: Sudánova dcera Najin a jeho vnučka Fata. Obě jsou neplodné. Vědci se přesto budou snažit zachránit druh umělou reprodukcí s využitím odebraných vzorků Sudánova spermatu. Má to ale smysl? Mají si lidé hrát na pánaboha?