Polsko

Evropská komise v úterý kvůli porušení unijní legislativy zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem za nedodržování migračních kvót. S odvoláním na nejmenované unijní diplomaty to dnes napsala agentura Reuters, stejnou informaci sdělil i dobře informovaný zdroj české agentury ČTK. Komise před týdnem ohlásila, že v nadcházejícím týdnu oznámí, zda spustí řízení, které může skončit až před unijním soudem.

Exhumace obětí letecké nehody u ruského města Smolensk přinesla překvapivý objev. V rakvi polského prezidenta Lecha Kaczyńského nalezli vyšetřovatelé části těl dvou jiných osob. Podobné záměny, nebo chybějící části pohřbených jsou i v dalších rakví obětí. Jestli byl pád letadla atentátem, nebo nešťastnou nehodou zástupce generálního prokurátora Marek Pasionek nepotvrdil. Stále nemá k dispozici znalecké posudky.

Ústavní soud odmítl stížnost Agrofertu v dlouholetému sporu s polskou firmou PKN Orlen, ve kterém šlo o 20 miliard korun. Výsledek potvrdila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková, podle které je důvodem odmítnutí zjevná neopodstatněnost. Ústavní soudci nezjistili závažné porušení práv v rozhodčím řízení ani v následném postupu justice. 

Generál Wojciech Jaruzelski zůstává kontroverzní postavou novodobých polských dějin. Podle jedněch to byl zrádce a kolaborant se sovětskou vládou, podle jiných naopak zachránil Polsko před sovětskou vojenskou intervencí. Podle historika Marka Stawského byl ale Jaruzelski především hrdina a polský vlastenec, který za války prožil těžké trauma a v 80. letech na sebe vzal těžké politické břemeno.

Nenadálá smrt politika zavdá vždy řadu otazníků, vyvolá hypotézy o příčinách a vytvoří i konspirační teorie. A to bez ohledu na dobu, režim i zemi. Polsko nevyjímaje. Když navíc spadne letadlo se dvěma ministry z různých států, hned se najdou pochybovači, kteří řeší jen to, kdo z potentátů byl cílem a kdo jen kolaterální ztrátou. Jakoby ministr nesměl zemřít při obyčejné nehodě. 

Nebýt Ukrajinců, mělo by polské hospodářství podle expertů velký problém. Jejich zájem o práci v Polsku se podle nedávné studie zvýšil od roku 2014 o polovinu - téměř na milion lidí. Velmi k tomu přispívá ozbrojený konflikt s proruskými separatisty na východě země, a tím způsobená špatná hospodářská situace.

Přestože řeč nebude o Česku, tuzemské poměry to silně připomíná. Číšníci mají těžký život jak u nás, tak i v Polsku, kde musí bojovat o každý groš. Šetří na nich nejen majitelé, ale i zákazníci. 

Zkušenost ukazuje, že radikální názory jsou společensky přece jen o něco přijatelnější, pokud je nevyslovují muži. Jsou to totiž právě ženy, kdo je svým typickým způsobem dokáže lépe prezentovat a zprostředkovat. Od něžného pohlaví to voliči zkrátka berou jinak. Smutné je, že toho v poslední době hojně - a úspěšně - využívají evropští populisté.