Parlamentní volby

Diskuzní platforma Zachraňme ČSSD, která nedávno vznikla, se snaží mobilizovat sociální demokracii. Jaké stinné stránky má její aktivita? A jak do budoucnosti strany, která letos oslaví své 140. narozeniny, zasáhne výsledek prezidentské volby?

Prohra ve sněmovně, kdy Babišova vláda nezískala důvěru, by předsedu hnutí ANO měla donutit k ústupkům a kompromisům, na kterých je politika založená. Může ho k nim ale přimět, když je pro něj výhodné trvat na svém a jednání jen předstírat?

Italové za šest týdnů zase jednou napochodují k volebním urnám. Kýženou stabilitu a nezbytné reformy si ale od nového parlamentu příliš slibovat nemohou, protože podle posledních průzkumů skončí volby nejspíš patem. Neradostné vyhlídky si mohou zpestřit leda trochou srandy, k čemuž jim kandidující partaje dávají příležitostí více než dost.

Volič není tvor splachovací. Pocítil to Jiří Hlavatý, tragikomická postava české politiky.

Výsledek prvního kola prezidentské volby se zdá být předzvěstí definitivního konce jedné politické éry. Skončí Miloš Zeman znovu na Vysočině? Co je základem úspěchu Jiřího Drahoše a proč to má současný prezident před druhým kolem těžší?

Se změnami v uprchlické, rodinné nebo zdravotnické politice počítá dohoda, k níž po složitých sondovacích rozhovorech v pátek ráno dospěli vyjednávači konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD). O podrobnostech z 28stránkového dokumentu informují německá média. Šéfové CDU, CSU i SPD jsou pro zahájení koaličních rozhovorů. 

Španělský premiér Mariano Rajoy svolal ustavující schůzi nového katalánského parlamentu na 17. ledna. Učinil tak během pátečního bilančního projevu. Rajoy podle deníku La Vanguardia rovněž označil za absurdní, že by novým katalánským premiérem mohl být tamní expremiér Carles Puigdemont. Ten je nyní v Bruselu, kam uprchl po obvinění ze vzpoury kvůli separatistickým snahám své vlády. Po návratu do Španělska mu hrozí vazba.

Obliba německé kancléřky Angely Merkelové podle průzkumu institutu YouGov od jejího vítězství v zářijových volbách značně poklesla. Takřka každý druhý Němec si podle sondáže vypracované pro agenturu DPA přeje, aby Merkelová kancléřský post opustila ještě před završením svého čtvrtého mandátu, který v případě úspěšných koaličních rozhovorů skončí v roce 2021.