Za prvních devět týdnů letošního roku dorazilo po moři do Evropy přes deset a půl tisíce migrantů, přičemž téměř pět set jich zahynulo, nebo se pohřešuje. Je to sice méně než polovina ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, nicméně případy uprchlíků, kteří po stovkách hynou v mořích kolem Evropy, nejsou záležitostí několika posledních let. Při jedné z největších tragédií civilního plavidla za druhé světové války se před 76 lety utopilo na osm stovek uprchlíků poté, co jejich loď zasáhlo torpédo ze Stalinovy ponorky.

Pro žádného politika asi není nic příjemného, když se na sklonku kariéry ohlédne a dojde mu, že nadělal víc škody než užitku, ztroskotal prakticky ve všem a pomalu ale jistě míří na smetiště dějin. Uvědomělí státníci alespoň do politického důchodu zamíří s jistou noblesou, ti druzí kolem sebe ještě z posledních sil kopou a plivou.

Nezávazná hlasování v orgánech OSN obvykle nevzbuzují velkou pozornost. Jinak tomu ale bylo ve čtvrtek minulý týden. Mimořádné zasedání Valného shromáždění totiž jednalo o rezoluci odsuzující nedávný krok Spojených států, které se rozhodly oficiálně uznat Jeruzalém za hlavní město Státu Izrael a v dohledné době tam přesunout z Tel Avivu svoji ambasádu. 

Ještě rok a něco bude před pařížským sídlem UNESCO vlát vlajka s hvězdami a pruhy. Na příštího Silvestra si pak Američané sbalí fidlátka a řeknou slavné Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu už podruhé sbohem. Žádná velká pohroma to ovšem nebude ani pro jednu stranu.

Vítěz amerických prezidentských voleb Donald Trump se ještě ani nestihl nastěhovat do Bílého domu a už si připsal na konto první diplomatický neúspěch. Výsledkem jsou rozezlení Izraelci a památní rezoluce OSN, kterou diplomaté odcházejícího prezidenta Baracka Obamy natruc nevetovali. 

Izrael nemá právo přivlastňovat si památky na východě Jeruzaléma, tvrdí rezoluce kterou v úterý přijala Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Podle Izraele text navržený arabskými státy opomíjí tisíciletý vztah Židů k městu, a země proto přerušila na protest přerušila s UNESCO spolupráci.

Víte, jaké je hlavní město Izraele? Pokud budete hledat správnou odpověď v českém školním atlasu, správné odpovědi se nedočkáte. Je v něm totiž chyba. Marginální omyl řeší politické špičky. A česká diplomacie se nikoli vlastní vinou ocitla uprostřed desítek vleklého konfliktu.

V izraelsko-palestinském konfliktu už dlouho nenastal výraznější posun. Do značné míry je za tím přesvědčení Izraele, že než dělat ukvapená rozhodnutí nebo přicházet se "zaručenými" řešeními, je lepší prostě počkat na vhodnou příležitost. Třeba i roky. Taková je současná strategie malé země na Blízkém východě.