Německo

Pětadvacet let po pádu komunismu ve střední a východní Evropě žijeme uprostřed relativizace totalitních režimů i revizionistického hodnocení porevoluční éry. Také oslavy pádu Berlínské zdi, ke kterému došlo 9. listopadu, místy připomínaly karneval bolševiků.

S vývojem Německa po roce 1989 nejsou spokojeni ti lidé, které zasáhl nepříznivý vývoj po hospodářském kolapsu někdejší Německé demokratické republiky. Politické cíle, za které bojovali aktivisté, když strhli Berlínskou zeď, se ale podařilo naplnit. U výročí pádu Zdi to prohlásil německý prezident a někdejší účastník východoněmeckého opozičního hnutí Joachim Gauck.

9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď. Pětadvacáté výročí této události si připomínají demokraté celého světa, přímo v Berlíně pak probíhají velkolepé oslavy, které vyvrcholí právě v neděli večer.

Poslední diktátor komunistického Sovětského svazu Michail Gorbačov znovu rozdává rozumy. V Berlíně se účastní oslav 25. výročí pádu Berlínské zdi, a při té příležitosti poskytl několik veřejných prohlášení. Podle jednoho z nich je svět znovu na pokraji studené války, a vinen je - pochopitelně - Západ.

V Evropské unii to vře. Velká Británie začíná váhat, zda svazek neopustí. Premiér Cameron se snaží své voliče uklidnit vyjednáním dalších a dalších ústupků. Starý kontinent je ale nechce poskytnout. Podle německého týdeníku Der Spiegel se německá kancléřka Angela Merkelová, pokládaná za neformální vůdkyni sjednocené Evropy, nejprve vyjádřila, že bude lepší, když Británie z Unie odejde, než aby aby se musel omezit volný pohyb pracovních sil v rámci EU, jak Londýn požaduje. V pondělí svá slovy ústy svého mluvčího již mírnila.

Bývalý německý kancléř Helmut Kohl kritizuje Západ za to, jakým způsobem se postavil k ukrajinské krizi a za to, že Rusko odsunul do izolace. Kancléř soudí, že se Evropa měla chovat prozíravěji a že promeškala příležitost.

V Německu vznikla po 25 letech od pádu komunismu první zemská vláda pod vedením postkomunistů. Německý prezident Joachim Gauck a šéf úřadu pro dokumentaci činnosti bývalé východoněmecké tajné policie Stasi Roland Jahn vytvoření vládní koalice v Durynsku kritizují.

Počet islámských extremistů v Německu rychle roste, nejméně 450 Němců se už připojilo k oddílům Islámského státu operujícím v Sýrii a Iráku. Oznámil to šéf německé kontrarozvědky BfV Hans-Georg Maassen.