nacistické Německo

Společnost AGPI přijala nabídku vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku, který stojí na místě protektorátního koncentračního tábora pro Romy. Částku, za niž stát objekt vykoupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. 

Selfíčko před branou s nápisem Arbeit macht frei v Dachau, fotka s prázdnými plechovkami od cyklonu B v Osvětimi nebo nevhodné pózování u památníku holocaustu v Berlíně. To všechno jsou obrázky, které stále častěji ukazují turisté z návštěvy míst, která připomínají oběti nacistických zvěrstev. Ta se v poslední době stávají předmětem masové turistiky. Jde o balancování na tenké hranici mezi turistickým využitím, pietou, senzací, fotkami rozjásaných návštěvníků na sociálních sítích a zneuctěním památky obětí. Kdy vlastně začínají být podobné návštěvy morálně problematické?

Během druhé světové války nacisté nakradli podle nedávných zjištění odhadem na 200 milionů knih. Na rozdíl od krádeží uměleckých děl to ovšem nebylo prvotně z důvodů zisku. Vzácné knihy a rukopisy samozřejmě hodnotu mají, většina literárních děl uloupená nacisty ji ale neměla. Nacistické zloděje knih vedly úplně jiné důvody, především ideologické.

Jako by nestačilo, že světové oceány jsou plné nejrůznějšího odpadu. Na evropském pobřeží tiká další ekologická bomba - tentokrát doslova. Po druhé světové válce se zde do moře naházela spousta nevybuchlých granátů a pum. Jen na dně Severního a Baltského moře leží 1,6 milionů tun takového válečného harampádí, které se začíná pomalu rozpouštět. Odstranění těchto pozůstatků války by podle expertů stálo miliardy. Něco se ale musí udělat, protože nebezpečí je čím dál tím větší.

Při kontaktu s naprosto cizí kulturou se prakticky nelze vyhnout četným nedorozuměním. Pro nás Rakousko sice žádnou exotiku nepředstavuje, pro někoho ale možná ano. To platilo třeba po druhé světové válce, kdy byla země rozdělena mezi vítězné mocnosti na čtyři okupační zóny. Někteří američtí vojáci možná tehdy ani netušili, kam to vlastně přišli a že nějaké Rakousko vůbec existuje.

Bezmála dvě třetiny Turků žijících v Německu hlasovaly v nedělním ústavním referendu pro posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podpořily tak fakticky zahraničního diktátora, který doma odstavil opozici a umlčel média. Sami němečtí Turci přitom žijí ve fungujícím demokratickém právním státě. Tato situace v mnoha ohledech připomíná situaci v Československu v roce 1935, kdy sudetští Němci v parlamentních volbách podpořili Henleinovu SdP.

Můžeme srovnávat Asada s Hitlerem? A můžeme vůbec kohokoliv a cokoliv srovnávat s Hitlerem a holocaustem? Mluvčí Bílého domu to udělal a tvrdě narazil. Přesto nadhodil svým nešťastným výrokem jednu otázku: Proč vlastně nacisté nepoužili v přímém boji chemické zbraně, když jich měli plné sklady a když se jimi neštítili masově vraždit ve vyhlazovacích táborech? 

Podobně jako legendární Oskar Schindler zachránil před nacismem životy tisíců Židů dlouho neznámý Mauricio Schindler. Kdyby přitom neobjevili teprve nedávno badatelé v archívech důkazy o jeho hrdinské činnosti, zůstala by Hochschildovi možná navždy nálepka nelítostného magnáta z Bolívie.