Kdyby záleželo na mně, dávno už bych podnikl něco proti zemím, které se staví proti kvótám na přijímání uprchlíků. V rozhovoru pro německý deník Die Welt to uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který zároveň odmítá označovat všechny kritiky Evropské unie za populisty a jehož pohled na Donalda Trumpa se přece jen změnil k lepšímu.

Je svoboda opravdu tak důležitá, aby se nařizovala zákonem bez ohledu na to, zda o ni dotyčný jedinec opravdu stojí? A nenapáchá se tím víc škody než užitku? To byly některé z otázek, které provázely debatu o dětských manželstvích, proti nimž vytáhla do boje německá vláda.

Někdy by se mohlo zdát, že v Trumpově Americe není místo pro jinakost. Většinu vládních postů zastávají postarší bílí muži s milionovým nebo rovnou miliardovým majetkem a nový americký prezident dělá všechno pro to, aby zemi zbavil nenáviděných imigrantů. Usnadnil proto deportace, slibuje postavení zdi na hranici s Mexikem a exekutivním příkazem se pokouší zastavit příchod uprchlíků i všech občanů ze sedmi převážně muslimských zemí.

V zemích kolem Středozemního moře se na další cestu do Evropy chystá až šest milionů uprchlíků. Vyplývá to z tajného materiálu německých bezpečnostních orgánů, který se podařilo získat deníku Bild. Jen v Turecku čekají v uprchlických táborech téměř tři miliony migrantů. V Jordánsku se jejich počet odhaduje na tři čtvrtě milionu, v Libyi 1,2 milionu, v Egyptě půl milionu a v Tunisku, Alžírsku a Maroku je jich dalších 600 tisíc.

Zhruba 110 tisíc lidí emigrovalo v roce 2015 z Portugalska do ciziny, jak vyplývá z údajů představených výzkumníky z Univerzitního institutu Lisabon (ISCTE-IUL) na konci prosince na ministerstvu zahraničních věcí. Vylidňování Portugalska tedy pokračuje rychlým tempem, přestože se jeho ekonomice podařilo vysvobodit se z recese a období nejtvrdšího šetření skončilo.

Utíkají před válkou, hladem nebo chudobou. Přesto mají uprchlíci lepší zdraví než většina obyvatel v hostitelských zemích. Překvapuje vás to? Vděčí za to zdravějšímu způsobu života, ale také záhadnému jevu, na který se přišlo v 60. letech v jednom americkém městečku...

Jako křesťané musíme nastavit druhou tvář, ale nemůžeme nastavovat tváře našich dětí, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz vicepremiér a šéf křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek. A co to v praxi znamená? Že je třeba víc pomáhat uprchlíkům mimo české území a do Česka přijímat jen lidi, kteří projdou přísným sítem. Bez lidí, kteří přicházejí ze zahraničí, se přitom podle něj v blízké budoucnosti neobejdeme vzhledem k mizerné demografické situaci. Musíme si ale vybírat a také poučit se z chyb evropských sousedů, třeba Němců. 

Ačkoli to tak američtí politici rádi interpretují, do Spojených států neutíkají nelegálně zdaleka jen ekonomičtí migranti z Mexika. Často jsou to uprchlíci z nejnásilnějších států světa ve Střední Americe. Například z El Salvadoru, země uprostřed nevyhlášené války a bez naděje na zlepšení.