laser

Kov, který je těžší než voda, se udrží na hladině. Je za tím nanotechnologie vyčarovaná pomocí laseru 

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomové objevy v oboru laserové fyziky - konkrétně za vytvoření prostředků, které umožňují prostřednictvím laseru ovlivňovat svět. 

Ve výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech v pondělí vědci poprvé spustili nový laserový systém HAPLS, jehož maximální výkon je jeden petawatt. Vyvinula ho laboratoř v USA, jejíž zástupci se slavnostního ceremoniálu také zúčastnili. Centrum funguje jako výzkumná infrastruktura, patří pod Fyzikální ústav Akademie věd. Zároveň je součástí evropské sítě světového významu, jejíž další centra jsou v Rumunsku a Maďarsku.

Vývoj laserové technologie na první pohled ustrnul na mrtvém bodě. Zatímco jiné futuristické nápady jako genetické úpravy, robotika, umělá inteligence a v poslední době dokonce i znovu obnovitelné rakety či létající auta pádí po ose pokroku stále výrazněji kupředu, s lasery se to má podobně bídně jako s jadernou fúzí. 

Českým vědcům bude závidět celý odborný svět. Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy jim nabídne nejvýkonnější laser na světě. Pomůže ve výzkumu kosmu, ale i v boji s rakovinou. 

Není maser jako laser, ale od jednoho vedla přímá cesta k druhému. Maser zesiluje mikrovlny, laser světlo. Oba vynálezy propojila osoba významného amerického fyzika Charlese Harda Townese.

Když potřebujeme, aby nějaký materiál odolal vodě, musíme ho obvykle natřít speciálním přípravkem. V případě kovů jsou to různé nátěry, které ale nevydrží všechno a hlavně se časem opotřebují.