Zkušenost ukazuje, že radikální názory jsou společensky přece jen o něco přijatelnější, pokud je nevyslovují muži. Jsou to totiž právě ženy, kdo je svým typickým způsobem dokáže lépe prezentovat a zprostředkovat. Od něžného pohlaví to voliči zkrátka berou jinak. Smutné je, že toho v poslední době hojně - a úspěšně - využívají evropští populisté.

Kdyby záleželo na mně, dávno už bych podnikl něco proti zemím, které se staví proti kvótám na přijímání uprchlíků. V rozhovoru pro německý deník Die Welt to uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který zároveň odmítá označovat všechny kritiky Evropské unie za populisty a jehož pohled na Donalda Trumpa se přece jen změnil k lepšímu.

Komu se francouzská prezidentská kandidátka za Národní frontu (FN) Marine Le Penová zdá málo radikální, nepříliš blonďatá, ne moc ironická a nedostatečně spjatá se svým otcem, ten se možná může těšit na vycházející hvězdu této krajně pravicové strany. A aby se to nepletlo, jde opět o členku Le Penovského klanu – jen o dost mladší. Mnozí předpovídají, že Marion Maréchalová-Le Penová vůdkyni strany a své tetě v jedné osobě co nevidět přeroste přes hlavu.

Na Západě sílí vliv populistů, nacionalistů, euroskeptiků i xenofobů. Tento jev má samozřejmě řadu příčin – od strachu z islámského terorismu či migrační vlny až po celkovou frustraci z evropské politiky. Méně pozornosti se přitom věnuje druhé stránce tohoto aspektu: neschopnosti středolevého a středopravého politického establishmentu vychovat důvěryhodné nástupce významných osobností, které dominovaly evropské politické v uplynulých desetiletích.

Zatím poněkud chudobný peloton kandidátů na prezidenta rozšíří nový uchazeč, předseda strany s poněkud komplikovaným názvem Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka. Republikánský nestor Sládek rozhodně není žádný zelenáč, prezidentských voleb se účastní často, toto bude už jeho čtvrtý pokus.

O víkendu proběhly sjezdy dvou klíčových francouzských opozičních partají: ultrapravicová Národní fronta se veze na vlně úspěchu (na jaře vyhrála volby do Evropského parlamentu) a potvrdila ve svém čele Marine Le Penovou (získala plných 100% hlasů), neogaullistická pravicová UMP zvolila svým předsedou exprezidenta Nicolase Sarkozyho a netrpělivě vyhlíží zářné zítřky. Se současným prezidentem Françoisem Hollandem, který je v polovině funkčního období, už nikdo nepočítá. Dokonce ani jeho vlastní socialisté.

Evropská populistická krajní pravice se vzhlédla v putinově Rusku. Tamní autoritářský režim využívá jak tomu, aby se zviditelnila, tak i k propagaci nacionalistických a konzervativních myšlenek.