Již od počátku francouzských protestů proti vyšší dani z pohonných hmot se s krajními proudy hnutí žlutých vest pojí nesnášenlivost a působí v nich též příznivci konspiračních teorií. Hlas těchto lidí postupně zesílil. Ozývají se antisemitské výpady proti bankéřům, skupina žlutých vest v metru napadla přeživší holocaustu a agresivní výpady zasáhly i některé novináře. Objevilo se dokonce tvrzení, že si vláda vymyslela teroristický útok, aby od protestů odvedla pozornost.

Poslanec německého Bundestagu s českým původem Petr Bystroň je už několik let výraznou tváří strany Alternativa pro Německo. I díky němu dostávají němečtí opoziční populisté v tuzemsku často víc mediálního prostoru než německá vládní koalice. Bystroň je zástupcem krajně pravicového křídla AfD, které teď zkoumá německá kontrarozvědka. A své zajímavé stopy má i v české politice, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Data, statistiky i nový celoevropský průzkum veřejného mínění potvrzují, že zejména v západní Evropě je antisemitismus na vzestupu. Významně se na tom podílejí sociální sítě, přibývá ale i fyzických útoků, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Draci na střeše, pomalované letadlo a v pozadí velká modrá zeměkoule. Návštěvníky Česka vítá v místech někdejšího hraničního přechodu Hatě nesourodá směs staveb, obchodů a atrakcí Excalibur City. Jeho rakouský zakladatel má v Česku renomé úspěšného obchodníka. V Rakousku se ale pustil do vydávání časopisu, který šíří konspirační teorie a má blízko k vládním populistům, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Když skoro před rokem někdo podpálil kulturní centrum maďarské menšiny v ukrajinském Užhorodu, vypadalo to jako lokální záležitost. Teď se spíš ukazuje, že šlo o příklad, jak napříč Evropou spolupracuje krajní pravice napojená na Rusko. A to včetně stran, které mají své politické partnery v Česku, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli začít sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativu pro Německo (AfD) jako celek. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Pokud se nakonec Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) ke sledování protestní a protiimigrační AfD odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby.

Krajní pravice z Německa a Rakouska si nedávno vyzkoušela, že Praha může být příjemným místem pro její schůze. Bez zájmu médií v české metropoli proběhl sněm buršáckých spolků, jejichž část má blízko k pravicovému extremismu. HlídacíPes.org o listopadovém setkání jako jediný informoval. Některé účastníky buršáckého zájezdu do Prahy se teď redakci povedlo identifikovat, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Více než 400 německých pravicových extremistů je na svobodě přes to, že na ně byl vydán zatykač. Policie totiž neví, kde se nachází. S odvoláním na data, které na dotaz poslankyně strany opoziční strany Levice poskytla německá vláda, o tom v úterý informoval list Neue Osnabrücker Zeitung. Zhruba tři desítky hledaných extremistů utekly podle úřadů do zahraničí, hlavně do Česka, Polska a Rakouska.