komunismus

Evropou opět obchází strašidlo komunismu, tentokrát tedy neokomunismu v podobě hnutí jako řecká Syriza nebo španělské Podemos. Právě ultralevicová Syriza má značnou šanci vyhrát v lednových řeckých volbách. Z jejích plánů ekonomům v evropských centrálách vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Levice v tom naopak vidí poslední naději, jak evropský projekt postavit na nohy.

První německá spolková země má v čele vlády reprezentanta postkomunistické a ultralevicové Die Linke. Tou zemí je Durynsko, jehož premiérem se 5. prosince oficiálně stal Bodo Ramelow. Nová koalice složená z Die Linke, zelených a sociálních demokratů má v zemském sněmu většinu jednoho hlasu. Ramelowovo zvolení znamená prolomení porevolučního tabu a v Německu je celospolečenským tématem.

Před 25 lety, 4. prosince 1989, se v Československu společně s pádem totalitního režimu otevřela možnost svobodného cestování. K vycestování na Západ již lidé nepotřebovali výjezdní doložky a stačil jim pouze platný pas. 

Osm desítek akademiků a studentů Univerzity Karlovy nesouhlasí s tím, že její rektor Tomáš Zima kritizoval protest na Albertově proti prezidentu Miloši Zemanovi. Svůj postoj vyjádřili v otevřeném dopise, pod nímž jsou podepsáni například ekonom Tomáš Sedláček, básnířka Sylva Fischerová, literární historik Martin C. Putna, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Jan Trlifaj, biolog Jaroslav Flegr nebo filozofové Štěpán Špinka a Zdeněk Kratochvíl.

Výbor Valného shromáždění OSN pro lidská práva v úterý v New Yorku schválil rezoluci, který doporučuje Radě bezpečnosti trestní postih severokorejského režimu. Podle schváleného dokumentu by měla být KLDR pohnána k mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu za zločiny proti lidskosti. V reakci na to KLDR avizovala provedení dalších jaderných testů.

Zvláštní vyslanec severokorejského vůdce Kim Čong-una odcestoval na týdenní návštěvu Ruska, kde by měl jednat o obchodu a politických vztazích.

Česko si připomíná čtvrtstoletí od pádu komunistického režimu v někdejším Československu. Výročí je věnována řada vzpomínkových akcí, ale i pochodů a happeningů především v centru Prahy. Oficiálních akcí se spolu s Milošem Zemanem zúčastní i prezidenti z Německa a zemí visegrádské čtyřky.

Pětadvacet let po pádu komunismu ve střední a východní Evropě žijeme uprostřed relativizace totalitních režimů i revizionistického hodnocení porevoluční éry. Také oslavy pádu Berlínské zdi, ke kterému došlo 9. listopadu, místy připomínaly karneval bolševiků.