Pokud chce Západ vyhrát boj s islámským terorismem, musí bojovat s jeho kořeny, které jsou hluboce náboženské. Poprvé od doby křižáckých válek se západní civilizace stala jednou stranou náboženského konfliktu, píše Aleš Rozehnal v komentáři pro web Hlídací pes. 

Žádná jiná stavba nesymbolizuje Velikonoce tak, jako bazilika Božího hrobu v Jeruzalémě. Chrám, přezdívaný "matka kostelů", stojí v předpokládaných místech Kristova ukřižování a hrobu, což z něj činí nejsvětější poutní místo křesťanů z různých církví. A zároveň epicentrum drobných i větších konfliktů, kterými je "Svatá země" tak proslulá.

Pro mnohé dívky v Indonésii je obřízka povinný rituál a praktikuje se tu celé generace. Barbarské metody však hlasitě odsuzují jejich odpůrci, kteří žádají jejich zákaz. Na mezinárodní úrovni se ženská obřízka chápe jako porušování základních práv žen.

Nedáme si vzít svůj způsob života, ujišťovali obyvatelé Londýna po teroristickém útoku u sídla parlamentu. Jejich město i život v něm se však mění. Londýn plíživě konvertuje k islámu.

Indonésie byla dlouho považována za vzorný příklad země s tolerantním a liberálním islámem. Od té doby, co se tento nejlidnatější muslimský stát stal demokracií, jsou zde ale islámští fanatici paradoxně na vzestupu. Dobrá pověst jediné muslimské země, kde jsou si velká světová náboženství rovna, tak pomalu ale jistě bere zasvé.

Zatímco si čeští voliči vybírali nové krajské zastupitele a senátory, Maročané v pátek 7. října volili své budoucí poslance. Zlí jazykové by mohli tvrdit, že to nebyly volby o mnoho významnější – marocká Poslanecká sněmovna je sice nejvyšším voleným orgánem v zemi a kandidát vítězné strany se automaticky stává premiérem, nicméně pravomoci zákonodárného sboru jsou značně omezeny dominantní figurou krále. Hlasování přesto vzbuzovalo určitá očekávání, týkající se osudu islamistů, kteří jsou v čele vlády od roku 2011.

Zatímco ještě před několika desítkami let měly v některých zemích na pláž zakázaný vstup ženy v necudných bikinách, dnes je situace opačná – problém jsou přehnaně cudné celotělové plavky burkiny. Rozhodování o jejich zákazu, nebo povolení, je jen výběr mezi dvěma špatnými možnostmi. 

Může být protiislámský aktivista Martin Konvička – občanským povoláním docent Přírodovědecké fakulty – za své veřejné eskapády vyhozen ze zaměstnání? Děkan jeho fakulty tvrdí, že nikoliv. Právník Aleš Rozehnal v textu na webu Hlídací pes upozorňuje, že jedna cesta existuje…