V Ústeckém kraji se našli nadšenci, kteří by chtěli v praxi podpořit zavedení takzvaného participativního rozpočtu. Nový typ přerozdělování veřejných financí „obyčejnými lidmi“ může sesadit velké politické hráče. Chuť na prvky změn „zdola“ jsme objevili mimo jiné v politickém programu pirátů Ústeckého kraje.

Z českých dětí nedostává od rodičů kapesné necelá čtvrtina. Na Slovensku nedává svým dětem peníze necelá polovina rodičů a v Polsku více než třetina, vyplývá z průzkumu společnosti Profi Credit. 

Zateplování budov nebo pokračování v budování dopravní infrastruktury z evropských peněz: a omezení práv tzv. dotčené veřejnosti, taková jsou podle generálního ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Miloslava Maška opatření, která by zabránila dalšímu propadu zisků českých stavařů. Naopak církevní restituce, které v pátečních Hospodářských novinách zmiňuje ekonom Jiří Schwarz z NERVu, prý pro tento obor mnoho zakázek nepřinesou.

V poslední době došlo ke krachům několika slevových portálů. Co bylo příčinou jejich pádu? A vyplatí se vůbec ještě slevové servery provozovat, nebo je jistější investicí pro internetové podnikatele klasický e-shop?

Začátkem června by poslanci měli rozhodovat o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), z něhož pro ČR vyplývá finanční závazek ve výši 350 miliard korun. Konferenci na stejné téma včera pořádalo pravicové sdružení Reformy.cz, kde mimo jiné vystoupil i slovenský poslanec Jozef Kollár, který před schválením české poslance důrazně varoval.

Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku EURO, se zamýšlí nad dalším vývojem penzijního systému. Podle něj je nepochybné, že současná podoba systému již nedostačuje rostoucímu počtu penzistů a budoucí důchodci se bez vlastních úspor neobejdou.

Alespoň na týden se na vlastní kůži přesvědčí tři poslanci, jaké to je vystačit s penězi z nejčastější mzdy v Česku. Na tuto výzvu MF Dnes kývli Petr Gazdík, Lenka Kohoutová a Jan Chvojka. Budou mít k dispozici 2800 Kč. Tato částka vychází z nejčastější hrubé mzdy 21 000 korun, z toho je 16 500 čistého. Vyděleno třiceti a vynásobeno sedmi dává týdenní obnos 3850 Kč. Z toho bylo ještě odečteno 27 procent, což jsou průměrné výdaje domácnosti na bydlení, vodu a energie.

Pouze sedm procent Čechů si myslí, že domácí ekonomika zvládá krizi. Desetkrát více lidí si myslí opak. Narůstající obavy směřují k budoucnosti a sílí přesvědčení, že Česko se vydává nesprávným směrem. Jak připomněla média, Češi svým škarohlídstvím trumfují už většinu sousedních zemí včetně chudších Slováků.