domácí

Americké ministerstvo zahraničí zkritizovalo dodržování lidských práv v České republice. Jako největší problémy označilo diskriminaci romské menšiny, vysokou míru korupce a protiuprchlickou rétoriku, kterou svými výroky podpořili čeští politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem.

Podnikatel Jiří Malík žaluje ministerstvo financí o vydání své firmy zabavené daňovým úřadem v roce 1998 a o restituci svého majetku. Celkově může jít o sumu převyšující miliardu korun, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Kandidatura Václava Klause mladšího v Praze může otevřít další etapu ve vývoji ODS. Strana se hledá a přešlapuje. Klaus jí nabízí možnost jasně se vymezit, což v současné ODS nemá konkurenci. Nejprve však musí uspět v pražské baště své strany.

Pokud vám snad loňského podzimu unikl dokument České televize s názvem Muž z obrazu, rozhodně si ho z archivu České televize pusťte. Seznámíte se tak s fotografem, filmařem a etnografem Vladimírem Kozákem, jehož unikátní etnografické sbírky a materiály ze života jihoamerických indiánů mohly být dnes chloubou českých a moravských muzeí. Bohužel, nestalo se tak.

Tomáš Prouza přijal nabídku ze soukromého sektoru a rezignoval na místo státního tajemníka pro evropské záležitosti. Donedávna se o něm spekulovalo jako o jednom z kandidátů na ministra průmyslu a obchodu.

Zatím poněkud chudobný peloton kandidátů na prezidenta rozšíří nový uchazeč, předseda strany s poněkud komplikovaným názvem Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Miroslava Sládka. Republikánský nestor Sládek rozhodně není žádný zelenáč, prezidentských voleb se účastní často, toto bude už jeho čtvrtý pokus.

Česko se mezi státy evropské osmadvacítky umístilo v úrovni vyspělosti digitální ekonomiky a společnosti až na 18. příčce, a v indexu DESI tak skončilo pod průměrem Evropské unie. Důvodem jsou mimo jiné nedostatečně rozvinuté internetové služby v oblasti veřejné správy. Podle indexu zveřejněného Evropskou komisí, ale Česko oproti loňsku dosáhlo pokroku - hlavně v zavádění digitálních technologií ze strany podniků.

Do jaké míry si Češi myslí, že mohou ovlivňovat dění ve společnosti? Podle dlouhodobého sledování STEM veřejnost  nejvstřícněji odpovídala mezi roky  2000 a 2003. Pak nastoupil zhoršující se trend, který se obrací v roce 2014. Přesto zůstáváme na školní známce mezi trojkou a čtyřkou. Proč nám chybí pocit, že smíme mít na události vliv? Téma řeší na serveru HlídacíPes ředitel agentury STEM Pavel Fischer.