Istanbulskou úmluvu, která se věnuje násilí na ženách, kritizují křesťanští demokraté i čeští a moravští biskupové. Vytýkají jí genderovou ideologii. Úmluva totiž problematizuje stereotypní genderové role. Jak s nimi naložit?

Přiznat, že se stali oběťmi domácího násilí, je pro muže stále těžké, bojí se odsouzení i výsměchu. I přesto jich ale díky osvětě vyhledává pomoc stále víc. Vznikají tak speciální azylová střediska výhradně pro týrané muže. 

Po teroristickém útoku, který před týdnem otřásl Londýnem, jsme opět byli svědky obvyklých reakcí a ohlasů. Jako podle šablony přicházeli komentátoři s odhalováním příčin atentátu a média se předháněla v sestavování čehosi na způsob útočníkova profilu. Při zoufalé snaze nakukat lidem, že bychom možná mohli být schopni včas odhalit potenciálního teroristu, se ale opomíjí jeden aspekt, který často bývá pachatelům podobných atentátů společný a zdánlivě s terorismem nesouvisí: minulost poznamenaná domácím násilím a s tím související misogynií, tedy chorobnou nenávistí k ženám.

Pokud manžel svou ženu pravidelně dostatečně nebije, začíná pochybovat o jeho lásce. Domácí násilí je v Mauritánii vnímáno jako manželská tradice, lék na všechny problémy a hlavně jako důkaz "nehynoucí lásky".

Když jsou ženy příliš sexy, koketní, opilé, nebo neřeknou jasně NE, tak nesou část odpovědnosti za své znásilnění. Alespoň to vyplývá z průzkumu organizace Amnesty International. Vinu za znásilnění přičítá jeho obětem více než tři pětiny dospělých Čechů.

Domácí násilí má vliv i na státní rozpočet, ročně se na jeho následky vynaloží zhruba 1,3 miliardy korun. Peníze zmizí v nákladech na vyšetřování, soudy a výdaje na léčbu postižených. Pokud by studie započítávala například i náklady na invalidní důchody v následku zranění či ztráty zaměstnavatelů vyšplhala by se částka na téměř 146 miliard korun. 

Počet obětí domácího násilí v Česku klesá, i tak mu byla podle průzkumu společnosti SocioFactor někdy vystavena každý šestá žena a každý 22. muž. Za poslední roky jsou stále častější případy psychického týrání. 

Nejenom ženy, ale i muži jsou oběťmi domácího násilí a šikany ze strany svých partnerek. Na rozdíl od žen o tom mnohem méně hovoří, protože se bojí, že by jim úřady nevěřily. Zároveň mají strach z posměchu svého okolí.