Česko

Když se stát řídí jako firma, jde to jako po másle, říká Andrej Babiš. Proč se tedy takového hesla nedrží? 

Předsedou Pirátů bude další dva roky Ivan Bartoš. Zvolilo ho v sobotu celostátní fórum strany, ve volbě neměl protikandidáta. První místopředsedkyní Pirátů se stala poslankyně Olga Richterová, dalšími místopředsedy jsou poslanci Radek Holomčík, Jakub Michálek a Mikuláš Peksa. Bartoš před volbou řekl, že Piráti budou ve sněmovně konstruktivní opozicí, v příštím volebním období by se ale měli aktivně zapojit do sestavování vlády.

Kritici současného vedení sociální demokracie sdružení kolem bývalých krajských hejtmanů Michala Haška a Jiřího Zimoly založili vnitrostranickou platformu Zachraňme ČSSD. Kromě zlepšení stranické popularity si kladou za cíl změnit volební řád před únorovou volbou předsedy. V prezidentských volbách podporují současnou hlavu stát Miloše Zemana.

Břetislav, výrazná postava mezi Přemyslovci jedenáctého století. Kdo by neslyšel o únosu spanilé Jitky nebo příběh vítězné bitvy u Brůdku? "Nový Achilles", jak tituluje českého knížete kronikář Kosmas, byl ovšem neurozeného původu.

Skoro 90 procent munice a zbraní zajištěných u jednotek tzv. Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku pochází z Číny, Ruska a východoevropských zemí EU. Nový průzkum tak vyvrací často šířenou tezi, že islamisty de facto vyzbrojily hlavně Spojené státy. Ty jsou v "dodavatelském" žebříčku nízko. Dokonce i za Českou republikou, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Nic se neděje, zpráva OLAF o Čapím hnízdě obsahuje pouze nesrovnalosti. Tři odstavce, které ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo financí, skutečně nikde nezmiňují podvod nebo pokus o něj. Je to ale pouze hra se slovy. Unijní právo totiž pod pojmem nesrovnalost zahrnuje i podvody, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes.

Sociální demokracie letos slaví kulaté výročí, místo oslav ale hledí do propasti. Před mimořádným sjezdem se její problémy spíše prohlubují. Čemu by se měla vyhnout? Jaké možnosti má a může zabránit tomu, aby se stala zbytečnou partají?

Důvěra lidí v Česku vůči ústavním institucím proti době před říjnovými sněmovními volbami stoupla. Sněmovně věří 31 procent, Senátu 35 procent a prezidentovi 55 procent, zjistil prosincový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Nejvíc lidé nadále důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům. S politickou situací po volbách byl spokojen zhruba každý pátý Čech, nespokojeni byli čtyři z deseti.