Lední hokej a Brazílie. Kombinace, která v člověku evokuje vzpomínky na jednu kultovní americkou komedii z devadesátých let. Stejně jako na Jamajce i v největší jihoamerické zemi je led v přírodě asi stejně běžný jako jednorožci. Ale ani to neodradilo skupinu místních nadšenců od toho, aby se stali členy brazilské hokejové reprezentace.

Olympiáda v Rio de Janeiru je v plném proudu, což přináší nejen sportovní příběhy zvýšenou za hranici, ale také pokusy přiblížit divákům hostitelskou zemi, o níž drtivá většina Čechů stejně jako tuzemských novinářů moc nebo spíš nic neví. A že je to tentokrát obraz patřičně apokalyptický, který spolehlivě potěší každého, kdo olympiádu sleduje z bezpečí domova na televizní obrazovce.

Jsou to dva světy, které od sebe odděluje pouze tři metry vysoká protihluková stěna. Jejím účelem však není dopřát klidný spánek v okolí žijícím lidem. Ve skutečnosti má tato všemi barvami hýřící 'zeď hanby,' jak ji trefně pojmenovali místní obyvatelé, především vizuální účel. Má před zraky turistů ze všech koutů naší planety, kteří přijeli do Brazílie nasát olympijskou atmosféru, ukrýt odvrácenou stránku Ria de Janeiro.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila párům z většiny zemí Latinské Ameriky a Karibiku, aby kvůli viru zika raději odložily plánování rodiny. Neřekla na jak dlouho, možná rok dva. Co se stane, když se rozhodnou lidé doporučení vyslyšet?

Když se Sněmovna reprezentantů v neděli večer konečně dostala k hlasování o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové, probíhalo v typicky brazilské atmosféře. Především se protáhlo na několik dlouhých hodin, protože poslanci k vlastnímu hlasu připojovali všemožné zprávy a věnování. Nejčastěji rodinným příslušníkům. "Pro moje děti! Pro Marinu, Julietu a Renza," vyjmenoval svoje potomky poslanec Renzo Braz. Poslankyně Renata Abreu zase hlasovala "pro mého manžela Gabriela a mého syna Rafaela". A jeden z jejich kolegů se pro jistotu k mikrofonu ještě vrátil, protože zapomněl pozdravit svého syna.

Legendární bitvy mezi Ayrtonem Sennou a Alainem Prostem patří do zlatého fondu formule 1. Jejich vzájemná rivalita sahala daleko za ochranné bariéry závodních tratí a na přelomu osmdesátých a devadesátých let rozdělila fanoušky motosportu na dva nesmiřitelné tábory. Zásluhou mladší generace teď válka mezi dvěma rody znovu ožívá ve Formuli E.

Levice v Latinské Americe od začátku 21. století zřejmě nezažila horší rok, než byl ten předchozí. V Argentině skončila dlouholetá vláda Justicialistické strany. Ve Venezuele drtivě prohrál Nicolás Maduro, nástupce populárního Cháveze, parlamentní volby a u moci se drží jen pomocí diktátorských praktik. Dokonce i v Bogotě, hlavním městě Kolumbie a jednom z nejdůležitějších měst celého kontinentu, v říjnu neuspěl levicový starosta Enrique Penalosa.

Chudoba a Brazílie vypadají na první pohled jako spojené nádoby. Země se proslavila svým vlastním názvem pro slum (favela) a filmy jako Město bohů, které se odehrávají v těchto sociálně vyloučených oblastech na okraji měst, postižených extrémním násilím a stejně extrémní mizérií. Kdo dnes dorazí do Brazílie a nesledoval pečlivě vývoj v posledních zhruba 15 letech, může mít oprávněný pocit, že se na tom moc nezměnilo: favely dál existují, jejich ulice jsou stále často nevydlážděné a zaplavené odpadky, mezi kterými si hrají děti se psy a dalšími zvířaty.