boje s Islámským státem

Západní svět miluje silné příběhy. A právě takový je příběh krásné, mladé Kurdky, kterou západní média překřtila na "Angelinu Jolie Kurdistánu" a považovala ji za symbol ženského odboje proti IS. Dívka, která to uměla s kulometem možná ještě lépe, než s plotnou, nedávno padla v bojích, což neušlo západnímu tisku. Jenže Kurdové mají k příběhům trochu jiný vztah a přílišná pozornost soustředěná na jednu jedinou osobu jim vadí. 

Turecká armáda zahájila u pohraničního severosyrského města Džarabulus útok na radikály z Islámského státu. Ankara na území Sýrie vyslala mimo jiné i dvacítku tanků, v ofenzívě ji podporuje letectvo mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. 

Trvalo pět týdnů intenzivních bojů, než se irácká armáda dostala do centra Fallúdži, bašty radikálů z Islámského státu. Nad městem sice už opět vlaje irácká vlajka, ale potrvá nejméně půl roku, než se do něj budou moci vrátit jeho obyvatelé.

Uprchlická krize dosáhla nebývalých rozměrů. V loňském roce bylo na útěku z domovů rekordních 65,3 milionu lidí. Na mimořádně vysokých číslech se podílí mimo jiné boje s Islámským státem v Iráku, kde se situace zřejmě jen tak nezmění. Lidé se totiž nemají kam vracet, jejich domovy byly srovnány se zemí.

Irácké vládní jednotky sice slaví dobytí klíčového města Fallúdža, vojenské základny Islámského státu, nad hlavami obyčejných Iráčanů se však stahují mračna. Zemi hrozí propuknutí sektářských střetů mez šíity a sunnity, ze kterých by mohl následně načerpat síly sunnitský IS. 

Irácké armádě se podařilo překonat obranu Islámského státu a proniknout do centra města Fallúdža, které mají islamisté v držení od roku 2014. Vojáci na jednu z vládních budov vyvěsili iráckou vlajku a obklíčili budovu nemocnice, v níž mají radikálové ústřednu. Boje ve městě ale pokračují. 

Islámský stát prohrává svou bitvu na Blízkém východě. Ztrácí území, přichází o peníze a do boje proti němu se spolčují i odvěcí nepřátelé. Zvýšení intenzity jeho útoků v Sýrii a Iráku za poslední tři měsíce na rekordní počet tak může být jen předsmrtná křeč. Nikoli však v Evropě.

Když irácké město Ramádí snilo o osvobození z rukou Islámského státu, snilo také o tom, že se vrátí k normálnímu životu. Když ho irácká armáda konečně dobyla, z kdysi rušného střediska irácké provincie Anbár zbyly jen trosky.