Tisícovky lidí odcházejí z Evropy a Spojených států bojovat do Sýrie a Iráku. Ne každý z nich se ale přidává k Islámskému státu. Stovky dobrovolníků cestují do regionu zmítaného válkou, aby džihádisty porazili. Po návratu domů je ale všechny, nezávisle na tom, za koho bojovali, čeká stejný osud - soud a vězení.

Islámský stát řídil sofistikovanou migrační operaci na syrsko-tureckých hranicích. Nasvědčují tomu dokumenty, které ukořistili Kurdové v odbytém městě Tel Abjád. Podle nich IS aktivně řídil pohyb na pohraničním přechodu, který Turci nedokázali či nechtěl uzavřít. Otázkou je, kolik radikálů se tímto způsobem mohlo dostat přes Turecko do Evropy. 

Taliban má doslova plné ruce práce. Nejenže podniká jeden útok za druhým proti Afgháncům, vládním jednotkám i zahraničním armádám. Celý poslední rok musel navíc bojovat i s Islámským státem. Paradoxně tak i džihádistický Taliban stojí po boku Asada, Ruska a dalších zemí, jejichž úmyslem je Islámský stát jednou provždy zlikvidovat.

Když americký prezident Barack Obama ohlásil, že si urve v neděli v hlavním vysílacím čase čtvrt hodiny pro svůj proslov k občanům, čekalo se přelomové sdělení. Přece jen to bylo teprve potřetí, co usoudil, že je jeho poslání natolik závažné, že je potřeba jej opulentně sdělit veřejnosti. Jenže tentokrát zklamal - v Ovální pracovně Bílého domu neřekl nic nového. Lidé od něj slyšeli jen to, co neustále omílá na svých pravidelných tiskových konferencích - že lidé nemají propadat islamofobii, že se nemají bát a že skvělý americký národ zničí Islámský stát. 

Kromě pachuti krve zůstal po pařížském masakru otazník, zda a nakolik se změní světová politika. Po summitu G20 v tureckém letovisku Antalya vyzval francouzský prezident Francois Hollande k vytvoření globální koalice pro boj s Islámským státem, o které bude v nejbližších dnech jednat s prezidenty Ruska a USA. Pařížské útoky katapultovaly ruského vůdce Vladimira Putina zpátky na mezinárodní scénu. Jenže vztahy s Moskvou jsou v troskách. A navíc pro úspěch koalice bude klíčový postoji arabských států, pro které nyní Islámský stát není největším zlem. 

Neuplynul ještě ani rok od masakru v redakci francouzského satirického časopisu a útoku na košer samoobsluhu a Francií otřásl další teror.  Proč mají islamisté spadeno zrovna na Francouze? 

Radikálové ze samozvaného chalifátu používají jako platidlo dolary. V plánu sice mají vlastní měnu, zatím ale zůstávají u americké měny. A Američané se obávají, že islamistům posílají peníze oni sami. Americká hotovost se zřejmě také dostává i do rukou Íránu.

Verze s bombovým útokem na palubě ruského Airbusu A321 by se náramně hodila Spojeným státům a celkově západní koalici. Alespoň tedy z krátkodobého hlediska. Pro Rusko a Egypt je to naopak nejhorší možný a nejméně výhodný scénář. Pokud se však ukáže, že to byl skutečně teroristický počin Islámského státu nebo některého ze spřízněných radikálních uskupení, co bude dál?