Barma (neboli oficiálně Myanmar) na to čekala více než půl století: Ve středu 30. března poprvé od převratu v roce 1962 složil prezidentskou přísahu civilista, Tchin Ťjo. Donedávna neproniknutelná země tak alespoň formálně završuje čtyři roky trvající proces otevírání se světu a zmírňování tvrdé diktatury vojenské junty.

Barmská volební komise v pátek potvrdila, že opoziční strana NLD v čele s nositelkou Nobelovy ceny za mír Su Ťij získala v nedělních parlamentních volbách většinu.  Vládnout tak bude sama. 

Nositelka Nobelovy ceny za mír a vůdkyně opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD) Do Aun Schan Su Ťij získala v nedělních parlamentních volbách v Barmě křeslo v parlamentu. Její strana jasně vyhrála, a proto už politička požádala o setkání s šéfem armády, prezidentem a předsedou parlamentu. 

První svobodné volby po čtvrt století vyhrála v Barmě Národní liga pro demokracii v čele s celosvětově známou opoziční vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij, kterou starý barmský režim mnoho let držel v domácím vězení. Volby přesto nebyly úplně demokratické, hlasovat totiž nesměli například utlačovaní muslimové.  

Po desetiletích vojenské junty se dnes v Barmě konaly první svobodné parlamentní volby, i když zcela demokratické ještě nejsou. Čtvrtinu křesel mají předem danou představitelé armády a některá etnika stále volit nemohou. Favoritem je opoziční Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. 

Taxikář Mjou Min Tchaike tráví celé dny žvýkáním směsi tabáku a ořechů. V Barmě je konzumace betelu hodně rozšířená a to přidělává vrásky na čele místním lékařům. Někteří obyvatelé této jihoasijské země jsou na betelu závislí. 

Bangladéšské úřady chtějí sestěhovat tisíce příslušníků etnika Rohingyů na ostrov v Bengálském zálivu. Ihned se proti tomu zvedla vlna odporu, hlavně v sousední Barmě, kde žije nejvíce příslušníků muslimského etnika. Dalajláma už vyzval nositelku Nobelovy ceny a barmskou političku Su Ťij, aby se za Rohingy postavila. Kritikové nad plány bangladéšských úřadů kroutí hlavou a otevřeně hovoří o genocidě rohingyského etnika. 

Barma zavedla zákon, který ženám nařizuje, že nesmí rodit častěji, než jednou za tři roky. Zákon zatím neobsahuje žádné sankce, které by ženám při jeho nedodržení hrozily. Už teď se ale ozývají některé západní země a ochránci lidských práv, kteří toto nařízení kritizují. Tvrdí, že zákon je zaměřen proti etnickým menšinám, které mají vyšší porodnost.