Papež František se v pátek v bangladéšské metropoli Dháce sešel se skupinou muslimských rohingských uprchlíků, kteří do Bangladéše utekli před násilím ze sousední Barmy. Požádal je o odpuštění za "lhostejnost světa" k útrapám, které prožili. Poprvé při své asijské cestě přitom použil výraz Rohingové, který buddhistická většina v Barmě odmítá.

Papež František dnes oficiálně ukončil návštěvu Barmy a pokračuje ve svém putování po Asii v Bangladéši. Zde se bude výrazně věnovat tématu Rohingů, kteří do země prchají před pronásledováním a násilím právě ze sousední Barmy, během jejíž návštěvy se papež na žádost místních katolických duchovní k tématu přímo nevyjadřoval.

Jejich domy vypalují gangy buddhistů, vojáci znásilňují jejich ženy, trpí hladem a každý den žijí ve stresu z možného útoku posvěceného barmskou vládou. Rohingové jsou nejpronásledovanější menšinou na světě. Jejich situace je tak zoufalá, že se snaží přes řeku přeplavat do Bangladéše na obyčejných kanystrech na olej. Třeba jako třináctiletý Nabí Husajn.

Barma vyměnila generála odpovědného za operace v Arakanském státě, informovala v pondělí barmská armáda. Kvůli tažení vojska proti rohingské menšině odsud uteklo od konce srpna přes 600 tisíc muslimských Rohingů.

Přestože se Muhammad Sálim narodil v Barmě, nikdy se nestal jejím občanem. Patří totiž mezi obyvatele druhé kategorie - k muslimské menšině Rohingů, jejichž lidská práva místní vláda už desítky let potlačuje. Svůj první občanský průkaz tak získal až ve třiceti letech v Bangladéši, kam přes násilnostmi uprchl. 

Za vytouženou cestu do Evropy musí většina dětských migrantů draze zaplatit. Ačkoli mají dostatečně pohnuté osudy, přesto jsou k tomu všemu ještě častokrát nuceni nabízet vlastní těla, aby se dostaly dál na Západ. Jen nepatrný zlomek z nich – pouhá stovka – skončí každoročně v Česku. Přinášíme osudy některých z nich.

Jen pár dnů před tím, než se svět 6. října dozví jméno nového držitele či držitelky Nobelovy ceny za mír, se pomalu ale jistě rozpadá aura jedné z nejznámějších laureátek tohoto prestižního ocenění. Někdejší barmská disidentka a nynější jakoby premiérka Do Aun Schan Su Ťij totiž mírně řečeno zůstává hodně dlužná své pověsti.

Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v úterý poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V televizním projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a uvedla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit. Podle agentury Reuters ale nekomentovala armádní operace v problematickém barmském Arakanském státě. Politička se prý chystá také na podzimní návštěvu České republiky.