armáda

Kosovo bude mít vlastní armádu s lehkou výzbrojí čítající pět tisíc aktivních vojáků a další tři tisíce záložníků, poslanci velkou většinou schválili transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF). Srbsko, na kterém kosovští Albánci před deseti lety jednostranně vyhlásili nezávislost, se bojí etnických čistek na severu země. NATO se bojí stupňování napětí a ohrožení míru v regionu.

Pro někoho jsou pomníky, válečné hřbitovy a hroby, pamětní desky a další podobná místa primárně součástí historie a kultury. Pro jiné ale představují hlavně stále žhavé politické téma, kvůli němuž jsou schopni se do krve pohádat, i když připomínají třeba události vzdálené i několik staletí.

Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy je, jak se zdá, pro prezidenta Miloše Zemana velmi citlivé téma, o němž nerad mluví. Proto se i letos 21. srpna nedočkáme od hlavy státu žádného projevu k 50. výročí "osvobození". Je to vhodná chvíle, aby prezident mlčel? 

Bijte na poplach. Noční vlci a Slovenští branci se chystají do války a s tanky budou brázdit Slovensko! A nebo možná ne, aneb když zbytečná hysterie rozhýbe politiky.

Co má dělat armáda, když nemá dost vojáků a zaboha není s to naverbovat nové? Snadná pomoc: nabídne službu v ozbrojených silách cizincům. Může to vůbec v praxi fungovat?

Před sto lety vypukla největší vojenská vzpoura na našem území během první světové války, kdy se rebelující vojáci rozhodli táhnout na Prahu a zastavit nenáviděnou válečnou mašinerii. Příliš nepřipomínaná událost, která během minulého století dostávala nejrůznější ideologické nálepky. 

Postávat v pálícím římském, potažmo vatikánském sluníčku není samo o sobě žádný med. Ale pokud při tom ještě máte na hlavě těžkou železnou helmu, v ruce starodávnou halapartnu a jste nacpaní do pestrobarevné historické uniformy, je to jen něco pro ostré hochy z papežské Švýcarské gardy. Ale i jim by se teď mohlo trochu ulevit.

Je podzim 1944 a můj partyzánský oddíl ostražitě postupuje hustým lesem východního Slovenska. Pomalu nám docházejí zásoby - munice i jídla. Posledních několik dní bylo obzvláště náročných. Hory se hemží gardisty, navíc podle posledních zpráv rozprášili povstání a Banská Bystrica padla do rukou Němců.