Brutální policejní zásah proti studentskému průvodu odstartoval 17. listopadu 1989 události, které změnily československé dějiny. Jaká byla atmosféra během sametové revoluce? 

Srpy a kladiva, hrdé výrazy zpocených dělníků a horníků upnuté vstříc zářné budoucnosti a do toho tuny betonu, železa a bronzu. Komunismus v Československu sice padl už před třiceti lety, jeho pozůstatky lze ale na ulicích nalézt doteď. 

Udělali to ze stejných důvodů, z jakých svobodu vsadili za mříže a lidská práva spláchli do kanálu. Ani 30 let po 'sametu' se za to nestydí, místo aby se přišli poklonit obětem svého režimu, chodí štkát ke hrobu Klémy Gottwalda.

Za komunistů bylo líp, tvrdí mnozí Češi. Patrně se jim vykouřilo z hlavy, že rudí stát zruinovali a udělali z něj zaostalou sovětskou gubernii. Anebo...

Bez jediné oběti se 9. listopadu 1989 obešel pád berlínské zdi, která byla téměř tři dekády zrůdným symbolem studené války a rozdělení světa na Východ a Západ.

Proč zůstal samet sametem? Někteří z komunistických papalášů přece navrhovali rebelii v listopadu '89 potlačit všemi prostředky...

S blížícím se 30. výročím změny režimu je namístě uvažovat o slabinách a potížích, se kterými se potýkají politické instituce v České republice. Mnohem těžší, než popsat jejich problémy, je prosadit jejich nápravu. Z jakého konce začít a nakolik je řešením vzdělávat občany v tom, jak demokracie funguje?

Policie ten den zkontrolovala více než tisícovku lidí, zadržela 359 účastníků, 150 z nich zůstalo v celách předběžného zadržení. Posledních velkých protestů před demonstrací 17. listopadu 1989 se zúčastnilo 10 až 20 tisíc lidí na různých místech po celé Praze.