Ladislav Loukota

Genetické modifikace možná dostaly tvrdou ránu. Genový editor CRISPR, od svého objevu v roce 2012 oslavovaný jako revoluční nástroj otevírající myriády nových možností, totiž podle nové studie způsobuje více nechtěných mutací genomu, než se očekávalo. Může to oddálit příchod mnoha zlomových aplikací včetně genetické imunoterapie léčící rakovinu, o níž závodí USA s Čínou.

Na robotiku a umělou inteligenci se obecně nahlíží jako na nástroje, které zlepší stav světa – alespoň pokud se nepromění v nástroj armád. Civilní roboti slibují totiž mnohé: od automatizace manuální práce po samořídící vozy. 

Pojem umělé inteligence je většinou skloňován v souvislosti s počítačovým softwarem. Nově vyvíjená nápodoba mozkové synapse však slibuje k inteligentnímu učení dokopat i samotnou architekturu hardwaru. Seznamte se s memristory, respektive s novým způsobem, jak počítače využívají paměť.

Vývoj laserové technologie na první pohled ustrnul na mrtvém bodě. Zatímco jiné futuristické nápady jako genetické úpravy, robotika, umělá inteligence a v poslední době dokonce i znovu obnovitelné rakety či létající auta pádí po ose pokroku stále výrazněji kupředu, s lasery se to má podobně bídně jako s jadernou fúzí. 

Jedná se o největší korálový systém na světě, dokonce jej lze pozorovat i z vesmíru. Velký korálový či také bariérový útes ovšem v posledních dvou letech čelí velkému vymírání. Bělení korálů, komplexní proces rozpadu zdejšího svazku mezi řasami a polypy, postihly již v roce 2016 kriticky severní část útesu. Nyní, během léta na jižní polokouli, pak fenomén zasáhl i prostřední část. Na vině dopadu na území o délce 1500 kilometrů jsou zřejmě vysoké teploty.

Císař Gaius Caesar Augustus Germanicus, pro přátele jen Caligula, byl jedním z nejznámějších vůdců starověkého Říma. Nestalo se tak pro jeho slovutné úspěchy na kolbišti politiky či války, nýbrž pro pověstný zhýralý a amorální způsob života. Něco z toho nyní možná připomene průzkum vulkanického jezera Nemi ležícícho v Itálii. Archeologové se totiž na jeho dnu rozhodli najít Caligulovu třetí nechvalně známou výletní loď. 

Pokud platí, že pohřbívání zesnulých je známkou vyspělosti kultury, středověká anglická vesnice Wharram Percy na severu hrabství Yorkshire si tu svou za rámeček zřejmě nedala. Zdejší nález polámaných, spálených či jinak zohavených lidských těl objevených v pohřební jámě přesto vypovídá mnoho o někdejších venkovských zvycích.

Skoro jako z Jurského parku působí nález fosilizovaných červených krvinek patřících opičím předchůdcům člověka z doby před 20 až 30 miliony let. Zkamenělou životodárnou tekutinu totiž vědci nalezli v klíštěti archivovaném uvnitř jantaru. Detailní analýza krve však překovala příběh alternativní verze Jurského parku v horor. Uvnitř vzorku totiž vědci našly stopy ještě něčeho ještě překvapivějšího – nejstarší dochovanou fosilii buněčných parazitů.