"My teď plnou parou směřujeme k tomu, abychom koncem roku byli schopni vypsat soutěž na provozovatele stávajícího mýta, které je ve vlastnictví státu. To tady ještě nikdo neudělal, je to připravené a bude to, já to chci garantovat," prohlásil koncem loňského října Ťok v pořadu Otázky Václava Moravce. Plná pára došla sebevědomému ministrovi dopravy už po pár týdnech.

Žádný tendr nebude, oznámil v lednu. Od toho momentu směřoval veškerou energii k využití oblíbené berličky bezradných státních úřadů – vyhlášení jednacího řízení bez uveřejnění. Jinými slovy, miliardovou zakázku toužil přiklepnout konsorciu firem v čele s rakouskou společností Kapsch.

Rakouská volenka

Vládní posvěcení nebylo takovým překvapením. Ministr nepřesvědčil své kolegy přehršlí nevyvrátitelných argumentů, ale pouze suchým konstatováním, že pokud nedají zakázku Rakušanům, může se stát rozloučit s osmi miliardami korun. Jaksi už opomněl dodat, že vehementně dělal všechno pro to, aby k žádnému tendru nedošlo.

Jistě, ministr drží v ruce tři nezávislé posudky, které potvrzují, že není možné, aby od začátku příštího roku provozoval české mýtné brány někdo jiný než rakouské konsorcium Kapsch. Jenže zadání ministerstva už samo obsahovalo jedinou možnou odpověď. Základní otázka totiž kladla základní podmínku, že musí být zachován stávající systém elektronického mýta. A vzhledem k tomu, že ten vytvořil a deset let provozoval Kapsch, firma tedy neměla konkurenci.

Předání současného systému navíc blokuje i aktuální smlouva s Kapschem. Dokument, který má přes tisíc stran, obsahuje 80 dovětků, z nichž některé jsou nevypověditelné pouze jednou stranou. Stát nemá možnost vyloučit Kapsch ze systému, protože firma má na sebe navázané všechny další subdodavatele, bez kterých by výběr mýtného nebyl možný.

Nezdá se, že by někdo v minulosti počítal s tím, že by Kapsch mohl o zakázku někdy přijít. Firma má platnou smlouvu o stavbě mýtných bran do konce roku 2017.

Opencard 2.0

Současný stav připomíná kauzu Opencard včetně zoufalství, ve kterém se ocitl pražský magistrát, když chtěl systém převzít od jeho vlastníka eMoneyServices. Po miliardových ztrátách, žalobě o 30 milionů korun a soudu s úředníky magistrátu se nakonec radní rozhodli vytvořit vlastní kartu. Jenže ministerstvo dopravy si nemůže dovolit vybudovat druhý alternativní systém mýtných bran ve stylu Lítačky. Nestíhá, protože se dobrovolně zasekl v časové tísni.

Když ministr tvrdí, že by vypsání tendru na nového provozovatele trvalo déle než rok, někdo by se mohl ptát, proč s výběrem nezačal už loni na podzim. Ale on začal, jenže to skončilo paskvilem. Ministerstvo dopravy zadalo zakázku na poradenství v případě výběru nového dodavatele firmě Deloitte za 52 milionů korun. Pouze do doby, než ji Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil jako netransparentní. Deloitte ale za provedené práce žádal proplacení osmi milionů korun.

Z podobné netransparentnosti obviňují firmy, které byly připraveny ucházet se o roli provozovatele mýtných bran, rozhodnutí o prodloužení aktuální smlouvy firmě Kapsch. Dokonce i ministr přiznává, že se bojí, jak v takovém případě ÚOHS rozhodne.

A příští rok repete

Ťok se snaží pesimismus alespoň mírnit tím, že se pokusí dojednat nějaké slevy, které by mohly dosáhnout i výše několik desítek milionů korun. Otázkou je, proč by měl Kapsch ve své současné pozici z něčeho slevovat a ustupovat. Vždyť drží na mýtné v Česku monopol, který je sice na hraně zákona a porušuje pravidla o veřejné soutěži, ale za jejich porušování bude pykat stát.

Mezitím se začíná připravovat další soutěž - na provozování mýtného systému od roku 2020. Premiér Bohuslav Sobotka si představuje, že by takzvaný velký tendr mohl být vypsán už za rok, aby nedošlo k podobné situaci jako nyní. Kapsch už avizoval, že má o další zakázku zájem. Uvidíme, kolik průtahů a žalob ještě přinese šaráda kolem mýtného systému. Zatím je jich více než dost.