'Chci jen omluvu.' Kardinála Duku pronásleduje nedořešený sexuální skandál z 90. let

MAGAZÍN - Magazín autor: red

I když Dominik Duka dosáhl věku 75 let a jako arcibiskup a kardinál tedy přesluhuje, ve službě má zůstat "do doby, než papež rozhodne jinak". Jde však i o to, za jakých okolností jako kardinál skončí. Jeho odchod z funkce může uspíšit 25 let starý případ sexuálního zneužívání v dominikánském řádu, kde byl v té době Duka nejvyšším představeným, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Kardinál Dominik Duka

Kardinál Dominik Duka , zdroj: Člověk a víra

Muž, kterému je dnes více než čtyřicet, mluví s rozmyslem, pomalu a chce zůstat v anonymitě. To, co říká, se neposlouchá snadno.

"V podstatě jsem se toho neúčastnil, ležel jsem na břiše a ta osoba se ukájela nade mnou. Ten člověk se pokusil o velice bolestivý anální sex," vzpomíná, jak jej za zdmi dominikánského kláštera v Praze na počátku 90. let minulého století zneužíval katolický duchovní.

"Oživovat tyto události je i s odstupem řady let pro oběť velice psychicky náročné," říká Jan Rozek, bývalý církevní soudce, který založil a vede iniciativu Pro čistou církev a který je s touto konkrétní obětí v kontaktu.

"Bál jsem se, vyhrožoval mi, působil na mne stylem, že pokud bych to já někde prezentoval, tak veřejnost vždy uvěří duchovnímu než mladíkovi," popsal nejprve pro pořad České televize 168 hodin a následně i v rozhovoru s autorem tohoto textu muž, který se rozhodl v kontaktu s médii používat zkratku pan P.

Odchod z kláštera 

O tom, co se dělo mezi lety 1991 – 1994, se rozhodl poprvé promluvit právě před pětadvaceti lety. "Informoval jsem tehdy představeného. Vyslechl si protistranu a uzavřel to s tím, že je to tvrzení proti tvrzení. Mě osobně mezi čtyřmi očima přijal, ale zároveň mi řekl, že nemám šanci u žádného soudu, že nemám nikde nic zkoušet, že mi stejně nikdo neuvěří," vzpomíná.

I když ve svých výrocích přímo nejmenuje Dominika Duku, faktem je, že představeným českých dominikánů, provinciálem řádu, byl mezi lety 1986 – 1998 současný kardinál. A právě v tomto období se měly odehrát i další – později i samotnými dominikány vyšetřované – případy sexuálního zneužívání.

I z reakce Dominika Duky na sérii dotazů HlídacíPes.org týkajících se toho, zda s konkrétním mužem tehdy skutečně mluvil, vyplývá, že ano.

Výpověď "stěžovatele" je podle něj ale polopravda. "Rozhodnutí v neprospěch stěžovatele padlo po krátkém čase; na základě nevhodného chování s jedním začínajícím kandidátem, ve spojení se svědectvím paní kuchařky. Oba opustili dům," napsal Duka ve stručné e-mailové odpovědi.

Jednoznačně odmítl, že by oběť jakkoli varoval, aby s věcí ani nezkoušela chodit k soudu. "Tvrzení o soudu je lež!" dodal Duka. Na žádost o další upřesnění informací již kardinál nereagoval. Až v noci, krátce před vydáním textu přišla obšírnější odpověď.

Dominik Duka v ní potvrzuje, že mu pan P. "po jisté době mi oznámil, že byl obtěžován bratrem dominikánem, který v té době ještě nebyl knězem".

"Oba jsem si zavolal, abych oba konfrontoval a vyslechl, přinesl jsem dokonce kříž a oba vyzval k přísaze, která mnou osobně otřásla. Bylo to tvrzení proti tvrzení a byla to pro mě patová situace. Ihned jsem se poradil s naší církevním právníkem, který mi sdělil, že v tomto případě nejde jednoznačně vystoupit, protože zde není jistota. Vybídl mě však oba podle možnosti sledovat a pokud by došlo k dalšímu, pak rychle jednat," píše Duka.

Výsledkem bylo po čase výše zmíněné vyloučení studenta i novice (kardinál i zde píše o 'kandidátovi'), mimo jiné i na základě svědectví kuchařky, která tehdejšímu provinciálovi Dukovi sdělila, že "dotyčný přijímá v pozdních večerních hodinách návštěvy".

"Jednoho pozdního večera mne vyzvala, abychom spolu zašli do jeho pokoje, kam viděla, že jeden z kandidátů na vstup do kláštera, zabalen do prošívané deky, vešel do jeho pokoje. Neříkám, že jsem je při 'něčem' přistihl, ale oběma jsem okamžitě sdělil, že musí opustit budovu kláštera do druhého dne a kandidáta na vstup do kláštera jsem jako provinciál propustil," píše dále Duka.

Pan P. nepopírá, že v klášteře, kde byl jako student ubytován, s ním navázal vztah jeden z noviců; klášter pak spolu dobrovolně opustili. S případem sexuálního zneužívání však podle něj tato epizoda nijak nesouvisí, i když jí nyní Dominik Duka připomíná.

Jak zdůrazňuje pan P., pachatelem dlouhodobého zneužívání nebyl novic, s nímž měl milostný vztah, nýbrž jáhen dominikánského kláštera vysvěcený v roce 1994 na kněze. Zatímco tedy pan P. musel odejít, muž, kterého označil za pachatele, zůstal.

Postižených bylo více

I když to před rovnými 25 lety vypadalo, že případ obvinění ze sexuálního zneužívání v řádu dominikánů skončí v zapomnění, po čase se opět vynořil. Konkrétně v roce 2004, o patnáct let dříve, než se ze sexuálního zneužívání v katolické církvi stalo veřejné téma i v Česku.

Tehdy odvahu sebral jiný muž, opět v minulosti sexuálně zneužívaný dominikánským knězem.

"Poškozený to přišel nahlásit. To byl rok 2004. Vyšetřovalo se to, díky tomu jsme přišli na to, že další případy sahají až do 90. let," shrnuje dominikánský kněz Benedikt Mohelník, mezi lety 2006 – 2018 provinciál dominikánského řádu.

V roce 2004 byl provinciálem řádu Alvarez Kodeda. Ten spustil takzvaný kanonický proces a případy začali dominikáni interně vyšetřovat. Obviněný kněz byl v rámci předběžného opatření zbaven výkonu kněžské služby a informace o případu putovaly do Říma.

"Bylo strašně těžké vůbec ty možné oběti přesvědčit k výpovědi, lidé nebyli ochotni mluvit, i když jsme sami tušili, že by postižených mohlo být víc. Nakonec se podařilo shromáždit tři svědectví," vzpomíná Mohelník.

Provinciál Kodeda jmenoval soudce církevního soudu, proces začal v roce 2005. Jenže dotyčný kněz, jehož jméno dominikáni odmítají zveřejnit, těžce onemocněl a na jaře 2007 zemřel. Tím se případ uzavřel, respektive odložil.

Pan P. tehdy u tohoto církevního soudu nesvědčil. O tom, že obětí bylo více, se podle svých slov dozvěděl až v roce 2014.

Říkalo se, že se to děje

Jeho případ ale zjevně nebyl jediný, ani ojedinělý. "Ještě o dalším případu jsem se jako provinciál dozvěděl já v roce 2007 nebo 2008. V té době už ale byl i onen druhý kněz asi tři roky po smrti," říká Mohelník.

"Byly to kruhy aktivních homosexuálů, kteří pronikli i do našeho řádu. Dva z nich byli skutečně dominikáni," shrnuje.

Ujišťuje, že nešlo o případy pedofilie, tedy že nebyly zneužívány nezletilé dětí. V té době také neexistovala zákonem daná ohlašovací povinnost, a proto prý tyto případy nikdo nehlásil policii.

To, že za branami kláštera dochází k sexuálnímu zneužívání, bylo podle religionisty a bývalého člena dominikánského řádu Ivana Odila Štampacha ve své době mezi bratry řádu veřejným tajemstvím.

"Vybavuji si, že se mezi bratry o zneužívání při setkáních neformálně mluvilo v tom smyslu, že se to děje. Živě si pamatuji, že Dominik Duka to popíral, nevěřil tomu. Jeho motivace loajality církvi je velice silná. Není ochotný uznat, že se to dělo, natož, že se to dělo často," říká Štampach, který později řád opustil.

Osobně zná ale svědky, kteří v minulosti u církevního soudu vypovídali, i pana P.

"Kněz zneužíval zpovědi, svátosti smíření. Ten – tehdy – mladík se zpovídal z toho, že onanuje a kněz mu říkal, že s tím musí něco postupně dělat a v podstatě mu nabídl, že může onanovat před ním. To samozřejmě žádná výchovná metoda není. Později mu kněz nabídl i to, že se na tom bude fyzicky podílet, ale to už chlapec odmítl a couvl," interpretuje výpověď jednoho z nich Štampach.

Dnes jsou někdejší zneužívaní chlapci, pan P. a další, kteří v roce 2005 vypovídali u církevního soudu, ve věku čtyřiceti až padesáti let, všichni žijí mimo Prahu, jeden z nich v zahraničí, ve Skotsku. Pod zárukou anonymity je o nepříjemných vzpomínkách ochoten v médiích mluvit zatím jen pan P.

"Mám opravdu temné momenty, se kterými se musím vyrovnávat," říká dnes. Na otázku redaktora České televize Jana Nováka, co by to pomohlo změnit, odpovídá: "Každopádně nějaká řádná omluva tomu může velmi napomoct. Omluva ze strany těch žijících církevních představitelů, kteří v mém případě jednali." Z výroků uvedených výše jasně vyplývá, že řeč je o kardinálu Dukovi.

Jak zacelit jizvu 

Ještě před tím, než zaznělo svědectví pana P. v médiích, někdejší církevní soudce Jan Rozek adresoval kardinálovi výzvu, aby se s touto konkrétní obětí po letech sešel. Podle něj nežádala "ani peníze ani publicitu ani trestní stíhání. Jen hodinu času s panem kardinálem, aby mohla zacelit jizvu, kterou si stále nosí."

Na Rozkův dopis reagoval advokát arcibiskupství Ronald Němec osočením z vydírání a vyzval ho "aby předložil důkazy k této věci, o které ví můj klient pramálo".

Pokud však nějaké důkazy nad rámec výpovědi samotného poškozeného existují, jsou zamčeny v církevních archivech a veřejnosti nepřístupné. "K záznamům církevních soudů se dostat nelze," zdůrazňuje bývalý církevní soudce Jan Rozek. Ten jménem obětí vyzval Českou biskupskou konferenci, aby podpořila vznik komise, pro niž by se církevní archivy (po vzoru Německa či Francie) otevřely.

"Ale nedočkal jsem se odpovědi. Podobně jsem psal opakovaně biskupům pokornou prosbu o součinnost a také nic," říká Rozek.

Zatímco kardinál Duka schůzku s panem P. odmítl, setkání nabízejí současní představení dominikánů.

"Pokud to bude chtít řešit s naším společenstvím, jsme připraveni. Pokud to ale chce řešit s Dominikem Dukou, protože jak říká, s ním tehdy mluvil a dle něj to řešení nebylo uspokojivé, mělo by podle mého názoru takové setkání proběhnout. V tomto případě je docela jedno, zda je Dominik Duka kardinál nebo soukromá osoba," říká Benedikt Mohelník.

Vyčekat se to nedá

Hlava české katolické církve v souvislosti se svědectvím pana P. v pořadu 168 hodin podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Dva kněží dominikánského řádu, označení obětmi jako pachatelé, jsou však již po smrti a i časově se jedná o promlčené případy.

I když Duka na konci března "na základě důvodného podezření" odvolal ze služby kněze podezřelého ze sexuálního zneužívání (jednoho z mála svědků, který je ochoten zveřejnit své jméno – Jiřího Kylara), veřejně opakuje tezi, že případů sexuálního zneužívání, které v souvislosti s kněžími řešila policie, bylo v České republice za třicet let pouze deset.

Nově v rozhovoru pro Katolický týdeník zmínil, že "podle statistického odhadu se církve bude týkat méně než dvacet případů za posledních třicet let svobody" a že "jsme daleko za průměrem toho, co se odehrává kolem nás".

Jiní čeští duchovní však takové přesvědčení nesdílejí. "Nedělejme si iluze, že je tu jen těch deset případů za třicet let, co byly hlášeny policii. Ten efekt, že oběti začnou mluvit, nastane i u nás," odhaduje Benedikt Mohelník.

Na otázku, zda očekává, že by kardinál Duka kvůli svým postojům k případům sexuálního zneužívání v katolické církvi mohl v dohledné době opustit svůj úřad, odpovídá Benedikt Mohelník obecně, Dominika Duku přímo nejmenuje.

Poukazuje ale na případ francouzského kardinála a arcibiskupa Philippa Barbarina. Toho soud v Lyonu počátkem března shledal vinným z toho, že zatajoval sexuální zneužívání nezletilých jiným duchovním.

"Žiji teď v Paříži a proces s ním tu byl velmi sledovaný. Byl potrestán i přesto, že byl vůči obětem velmi aktivní, ale měl i zaváhání a právě ta vedla k jeho podmínečnému odsouzení. Představa, že nás se něco podobného netýká a že to lze překlenout mlčením, že se to takzvaně vyčeká, je iluzorní," říká Mohelník.

Ivan Štampach je přímočařejší: "Papež již rezignaci Dominika Duky přijal, jen mu prodloužil mandát. Informace o případech zneužívání v české katolické církvi může konec Dukova mandátu uspíšit."

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko domácí katolická církev

Zdroje: Hlídací Pes