Mars, rudý soused naší planety, už po desetiletí dráždí lidskou představivost. Vědci, vizionáři i politici sní o tom, že ho jednou proměníme v nový domov. Zatímco dříve šlo spíše o fantazie autorů sci-fi, dnešní vědecký pokrok dává těmto snům stále pevnější základy. Nové technologie, modelování klimatu a syntetická biologie otevírají cestu k možnému přetvoření Marsu na obyvatelný svět.

Přestože Mars je dnes chladný, suchý a pokrytý řídkou atmosférou, existují náznaky, že kdysi mohl připomínat Zemi. Starobylá říční koryta a ledové čepičky naznačují, že se zde kdysi mohla vyskytovat voda – a možná i život. A právě to podněcuje vizi terraformace: proměnit Mars natolik, aby zde mohly přežít nejen bakterie, ale časem i lidé bez skafandrů.

Tři kroky k novému světu

Vědecký tým vedený Erikou Alden DeBenedictis z Pioneer Research Labs navrhl třífázový plán, jak toho dosáhnout. Prvním krokem je ohřát planetu. Pomocí solárních zrcadel, aerosolů nebo speciálních materiálů, jako je aerogel, by bylo možné zvýšit teplotu alespoň o 30 °C. To by umožnilo tání ledu a výskyt kapalné vody – klíčového faktoru pro přežití prvních extrémofilních organismů.

zdroj: Profimedia.cz

Ve druhé fázi by přišly na řadu geneticky upravené organismy, schopné přežít extrémní podmínky Marsu: nízký tlak, radiaci, toxické soli i chlad. Tyto organismy by mohly zahájit ekologickou sukcesi a postupně přetvářet atmosféru – například uvolňováním kyslíku z vody a oxidu uhličitého. Cílem by bylo vytvořit atmosféru s tlakem alespoň 100 mbar, což by lidem umožnilo dýchat bez tlakových obleků. Výzkum má i přínos pro Zemi: technologie odolných rostlin, nové modely ekosystémů a poznatky o udržitelnosti prostředí mohou pomoci zvládnout i naši vlastní ekologickou krizi. Terraformace Marsu by tak mohla být nejen cestou do vesmíru, ale i cestou zpět – ke zlepšení života na Zemi.

Zpravodajství

Vědci šokují: Voda z Marsu nezmizela. Kde tedy je?

Ledové rakety z Kuiperova pásu

Zatímco některé návrhy počítají s jemnými zásahy do klimatu Marsu, jako je rozptyl nanočástic, jiní vědci navrhují mnohem odvážnější řešení. Leszek Czechowski z Polské akademie věd přišel s plánem, který zní jako z filmu: přivést na Mars ledová tělesa z Kuiperova pásu – oblasti plné kometárních jader za dráhou Neptunu. Tato tělesa obsahují obrovské množství vody, oxidu uhličitého, dusíku a dalších těkavých látek, které by mohly výrazně zvýšit tlak marsovské atmosféry. Pomocí pokročilých iontových motorů a jaderných reaktorů by budoucí lidstvo mohlo navést tato tělesa na cestu trvající několik desítek let – a nechat je dopadnout na povrch Marsu.

Czechowski počítá s tím, že k dosažení potřebného množství plynu by bylo třeba energie odpovídající spotřebě celého lidstva po dobu několika měsíců až let. Nezní to jednoduše – tělesa mohou být během cesty nestabilní, dopad by mohl vyvolat zemětřesení nebo sopečnou aktivitu. Ale pokud chceme atmosféru, která nevaří krev v žilách, bude to chtít víc než jen zrcadla a bakterie. Terraformace Marsu je vizí na stovky let. Ale s každým novým objevem, každou odvážnou teorií a každou technologickou revolucí se z fantazie stává plán. A jednou možná i skutečnost.