Čeští experti na bezpečnost mají v roli diplomatů hlídat migraci z Balkánu. Haišman do Kosova nejede

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Česká diplomacie naznačuje ve vztahu k zemím západního Balkánu zajímavý obrat. Tato část Evropy je dlouhodobě označovaná za prioritu tuzemské zahraniční politiky – z hlediska byznysu i začleňování do evropských struktur. Poslední konkrétní kroky české diplomacie ale ukazují spíše to, že v zájmu o region převažuje hlavně bezpečnostní hledisko, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ChadBriggs on Foter.com / CC BY-NC

Nasvědčují tomu i nedávná plánovaná střídání na českých zastupitelských úřadech v klíčových (a stále v mnoha ohledech třaskavých) oblastech západního Balkánu – konkrétně v Makedonii, v Černé Hoře a v Kosovu.

Zkušenosti s BIS i 'uzinou' 

Do Kosova měl jako chargé d’affaires odjet dlouholetý expert na migraci a azylovou politiku z ministerstva vnitra, de facto hlavní autor tuzemské migrační politiky Tomáš Haišman.

V době vrcholící uprchlické krize mimo jiné ostře kritizoval Evropskou komisi za "neomarxistické sociální experimenty" a zdůrazňoval, že do Evropy nemíří uprchlíci, ale proud ekonomické migrace.

Podle informací HlídacíPes.org však Haišmanův zamýšlený odjezd znemožnil jeho vážný zdravotní stav. Černínský palác proto zatím do léta 2018 prodloužil výjezd stávajícímu velvyslanci Ivo Šilhavému.

Ministerstvo zahraničí však zamýšlená jména diplomatů, tedy ani okolnosti (ne)vycestování Tomáše Haišmana, dle zvyklostí nekomentuje: "Předčasné zveřejnění jména velvyslance neodpovídá diplomatickému protokolu v mezinárodních vztazích," říká za ministerstvo zahraničí mluvčí Irena Valentová.

Na dalších důležitých místech západního Balkánu už ale střídání oficiálně proběhlo.

Velvyslancem v černohorské Podgorici je od konce října Karel Urban, který dříve pracoval u policie a na ministerstvu vnitra. Působil údajně i v Bezpečnostní informační službě. (Jeho kompletní životopis ministerstvo zahraničí na svých stránkách sice nabízí, po rozkliknutí přílohy se však objeví sdělení: "Životopis není v současné době k dispozici.")

Dalším zajímavým jménem pro oblast Balkánu je Miroslav Toman, který se v polovině října stal velvyslancem v makedonské Skopji.

Ten už sice za sebou diplomatický post má – před Makedonií působil jako český velvyslanec v Afghánistánu. Významnou část své kariéry však věnoval tajným službám. V letech 1991 – 1999 působil v BIS, celkem deset let pak v Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Vesměs tedy nejde o kariérní diplomaty, původní pracovníky ministerstva zahraničních věci, ale o muže s převažující zkušeností s migrací či s možnými riziky přicházejícími ze zahraniční. "Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není kariérním diplomatem," konstatuje mluvčí Irena Valentová.

A potvrzuje, že Česká republika vnímá oblast západního Balkánu jako důležitou z hlediska bezpečnosti v celé Evropě. "Čím je oblast západního Balkánu stabilnější, tím lépe i pro naši bezpečnost. I z tohoto důvodu ČR podporuje evropskou a euroatlantickou integraci aspirujících zemí, kterou považuje za nejlepší způsob stabilizace jihovýchodní Evropy," odpovídá diplomaticky Valentová.

Pokles nelegální migrace, ale...

Za jednu z priorit označuje Balkán i poslední zpráva o migraci za rok 2016. Ta přiznává, že "na západobalkánské trase a ve východním středomoří postupně došlo k podstatnému poklesu nelegální migrace".

Podle zprávy hlavní trend poklesu nelegálních přechodů hranic souvisí "s přijetím opatření na hranicích Makedonie s Řeckem a dohodě EU – Turecko z roku 2016".

"Ačkoliv bylo v roce 2016 zaznamenáno zásadní snížení počtu příchozích migrantů přes balkánskou trasu a tedy výrazné celkové omezení počtu nelegálních migrantů vstupujících na území EU, je situace nadále nejistá," upozorňuje však dále text.

Bezpečnostní spíše než diplomatické nominace na posty v balkánských zemích, kde se dlouhodobě silně střetávají zájmy mocností – Ruska a USA i Evropské unie – zaujaly i kariérní diplomaty Černínském paláci.

"Způsob výběru na tyto posty je zajímavý. Pokud je to kvůli migraci, mělo by to být jasně řečeno i vysvětleno. Západobalkánské země si totiž s přílivem uprchlíků poradily skvěle. Takže mi přijde, že je to zástupný problém a jde spíše o politickou nominaci ještě na základě dohody ZaorálekChovanecBabiš," říká pod příslibem anonymity seniorní český diplomat.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

Tagy: Česko zahraničí domácí balkán mezinárodní vztahy česká diplomacie

Zdroje: Hlídací Pes