V rozhovoru s ČTK to uvedl český velvyslanec v Nizozemsku René Miko, který je i stálým představitelem ČR při Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Právě v ní je Česko velmi aktivním členem, organizace se teď zabývá zejména obviněním, že Rusko používá na Ukrajině zakázané chemické látky.

„Mandát OPCW byl už v zásadě vyčerpán tím, že všechny deklarované zásoby chemických zbraní byly zničeny, ale jak víme a je to bohužel smutná pravda, chemické zbraně se používají nadále, ať už proti jednotlivcům, jako se to stalo v případě Skripalových v Salisbury, tak proti celým komunitám, jak tomu bylo v Sýrii,“ uvedl český velvyslanec. V britském Salisbury byl v březnu 2018 otráven nervovou látkou novičok bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Z použití chemických zbraní v Sýrii je obviňován i syrský prezident Bašár Asad.

Mnohé státy, které jsou členy organizace, nyní podle Mika s obrovským znepokojením sledují zejména pokračující ruskou agresi na Ukrajině, kde se objevily i důkazy o tom, že Rusové používají na ukrajinské frontě zakázané chemické zbraně, ať už jde o slzný plyn či jiné chemikálie. Před několika týdny skončilo zasedání Výkonné rady OPCW, kde byla právě Česká republika jednou ze zemí, které podepsaly dopis vyzývající vedení organizace, aby „jednání Ruska sledovala, dále objasňovala a informovala členské státy,“ dodal český velvyslanec sídlící v Haagu.

Nizozemská metropole sama sebe hrdě označuje za „město míru a spravedlnosti“. Právě v Haagu totiž sídlí nejdůležitější mezinárodní soudy a tribunály, ať už jde o Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) či Mezinárodní trestní soud (ICC). U nich se nyní řeší jak spory, které vyplynuly z ruské agrese na Ukrajině, tak i z konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. „Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan již na začátku krize v Izraeli zřídil zvláštní tým, který se zabývá situací na palestinských územích, což je nyní mezinárodním společenstvím bohužel sledováno asi ještě více než Ukrajina,“ uvedl Miko.

V květnu hlavní prokurátor požádal přípravný senát ICC o vydání zatykačů na tři lídry Hamásu kvůli válečným zločinům a také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta, které viní mimo jiné z používání vyhladovění jako válečného nástroje či z odpírání humanitární pomoci. Právě tato rozhodnutí jsou nyní v Haagu s napětím očekávána. Česko má spolu s některými dalšími státy vážné pochybnosti ohledně jurisdikce ICC nad izraelskými politiky. Zpochybnila rovněž způsob zveřejnění samotné žádosti o tyto zatykače.

Válka mezi Izraelem a Hamásem začala útokem, při němž palestinští teroristé loni 7. října zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších asi 250 lidí unesli do Gazy jako rukojmí. Zhruba polovinu z nich propustili při dosud jediném, týdenním příměří koncem listopadu. Ve válce padlo také přes 320 izraelských vojáků. Izraelská odveta za útok Hamásu ze 7. října si podle zdravotnických úřadů v Pásmu Gazy, ovládaných Hamásem, vyžádala životy nejméně 39.000 Palestinců, většinou civilistů.

„České republice opravdu velmi záleží na tom, aby neustávala činnost Mezinárodního trestního soudu i v oblasti získávání poznatků a důkazů z ukrajinského bojiště. Doufáme, že v této oblasti uvidíme i vydání dalších zatykačů,“ prohlásil český velvyslanec v Haagu. ICC vydal už loni zatykač i na ruského prezidenta Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných ukrajinských území.

Česko podporuje i zřízení zvláštního tribunálu, který by soudil páchání zločinů na Ukrajině. Vedou se debaty o tom, že právě v Haagu by tento tribunál mohl mít své budoucí sídlo. „V tuto chvíli je asi nejnadějnější proces na půdě Rady Evropy, kde vznikla myšlenka tribunálu, který by měl alespoň v určitém smyslu dostatečný dosah i na konkrétní viníky,“ uvedl velvyslanec. Půjde ale nejspíš ještě o dlouhý proces.

Kromě sledování činnosti mezinárodních soudů má český velvyslanec v Haagu na starosti zejména udržování dobrých bilaterálních vztahů s Nizozemskem, které jsou podle něj nejlepší za poslední dobu. „V Nizozemsku je Česko poslední dobou mimořádně viditelné zejména mimo jiné díky muniční iniciativě. Téměř na každém kroku jsme chváleni, při různých příležitostech nám bylo děkováno ze všech možných míst nejvyšší nizozemské politiky, včetně ze strany bývalého premiéra Marka Rutteho,“ uvedl Miko. Ve spolupráci na iniciativě ale pokračuje i nová nizozemská vláda, v jejímž čele stojí Dick Schoof. Jeho koaliční kabinet tvoří čtyři strany včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která v minulosti kritizovala rozsah pomoci Ukrajině.

Česká muniční iniciativa shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Podle české diplomacie se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, z nichž 15 už splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500.000 kusů munice. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice. Za červenec a srpen by mělo být na Ukrajinu dodáno 100.000 kusů munice.