Česko také vyzvalo barmské úřady, aby respektovaly svobody sdružování a shromažďování a umožnily činnost politickým stranám, které se minulý týden nezúčastnily parlamentních voleb. Týká se to i hlavní opoziční síly v Barmě, Národní ligy pro demokracii (NLD). Uvedlo to české ministerstvo zahraničí v tiskové zprávě.

Propuštění známé barmské disidentky a nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která strávila v domácí internaci 7,5 let, přivítal i exprezident a rovněž někdejší disident Václav Havel. "Znovu se nám všem potvrzuje, že soustavně upozorňovat na porušování lidských práv ve světě má smysl a navzdory i velmi tvrdým diktátorským režimům to může dříve či později přinést dobré výsledky," napsal Su Ťij v dopise, jehož text byl zveřejněn na Havlově webu.

Havel vyjádřil naději, že příklad nenásilného odporu Su Ťij je nadějí i pro ostatní vězněné Barmánce. Pětašedesátiletá Su Ťij strávila v internaci s přestávkami 15 z posledních zhruba 20 let života. Disidentka je symbolem barmské demokratické opozice.

Podpora Su Ťij

"Aun Schan Su Ťij ví, že v České republice má věrné přátele, kteří ji podporovali. Přejeme jí mnoho štěstí a doufáme, že ji budeme moci jednou navštívit. Máme z její svobody upřímnou radost," komentoval její propuštění ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Jeho úřad v dnešní tiskové zprávě uvedl, že Česká republika propuštění Su Ťij vítá. Současně apeluje na barmské úřady, aby bylo bezpodmínečné a aby byla respektována její práva bez jakéhokoli omezení - tedy i svoboda pohybu a právo na svobodnou volbu zapojit se do politického života v Barmě.

Výzva k respektování práv

"Propuštění Aun Schan Su Ťij samo o sobě nelze považovat za projev demokratizačních snah vládnoucích vojenských kruhů, v Barmě je nyní okolo 2100 politických vězňů. Vyzýváme proto barmskou vládu, aby i jim umožnila znovu nabýt svobody a plně respektovala jejich práva," píše se v tiskové zprávě.

Podobně reagovala obecně prospěšná společnost Člověk v tísni, jejímž cílem je pomáhat v krizových oblastech a podporovat dodržování lidských práv ve světě. "Vojenská junta si vše dobře spočítala tak, aby byla Su Ťij izolována v domácím vězení a nemohla volby ovlivnit.

Nyní, když mezinárodní společenství volby zkritizovalo, junta Su Ťij propustila, aby ukázala dobrou vůli a snížila mezinárodní kritiku," uvedla Marie Peřinová, vedoucí Barmských projektů společnosti Člověk v tísni, v tiskové zprávě. Společnost vyzvala mezinárodní společenství, aby udrželo tlak na barmskou vojenskou juntu a dále požadovalo propuštění všech politických vězňů. 
Parlamentní volby se v Barmě konaly minulou neděli, a to poprvé po 20 letech.

Pochyby o síle volebního hlasu

Provázela je nízká účast a neregulérnosti. Podle agentury Reuters mnozí voliči nešli k volebním urnám, protože pochybovali o tom, že by mohli něco změnit. Podle pozorovatelů měly volby dodatečně legitimizovat mnohaletou moc vládnoucí barmské vojenské junty. Volby, na něž nebyli do země vpuštěni zahraniční novináři ani pozorovatelé, sklidily kritiku západních politiků.

Barmánci rozhodovali o 1158 poslaneckých mandátech v jednom svazovém parlamentu a 14 regionálních shromážděních. V každém z nich je čtvrtina míst vyhrazena armádě. Hlavní opoziční síla NLD disidentky Su Ťij se voleb nezúčastnila. Podle nového volebního zákona musela skončit svou činnost.

Povolení k účasti ve volbách nicméně dostala strana, kterou založili bývalí členové NLD. Organizace se připojila k 37 dalším nově vzniklým stranám a pěti existujícím skupinám. Poslední volby v roce 1990 vyhrála s výrazným náskokem právě Su Ťijina NLD, ale junta jí odmítla předat moc.