„Jsme v nějakém finále. Někdy v řádech týdnů bychom to měli představovat vládě a předsedům politických stran v parlamentu,“ uvedla ministryně.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů páté generace české armádě v červnu. Maximální možnou částkou pro případný desetiletý kontrakt je 5,62 miliardy dolarů (asi 124 miliard korun). Částka je pro schválenou smlouvu nepřekročitelná, proto v ní standardně bývá zahrnuta i dostatečná rezerva, sdělil dříve ČTK mluvčí vlády Václav Smolka. Ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček.

Zahájit jednání s americkou vládou o případném nákupu strojů doporučila armádní analýza, podle které požadavky kladené na české letectvo po roce 2040 mohou splnit pouze stroje páté generace, které by vystřídaly nyní využívané švédské gripeny. Jejich jediným dostupným zástupcem je v současnosti právě F-35 amerického výrobce Lockheed Martin, který by společně se společnostmi Boeing a Raytheon byl hlavními signatáři potenciálního kontraktu.

Bitevní vrtulníky Mi-24 mohou najít uplatnění na Ukrajině, naznačila Černochová

Bitevní vrtulníky Mi-24 sovětské provenience, které armáda nahradí americkými vrtulníky, mohou najít uplatnění na Ukrajině, kam bude nadále směřovat pomoc, naznačila dále v projevu Černochová. Bezpečnost a obranyschopnost ČR nemůže být podle ní do budoucna materiálně závislá na rizikových zdrojích z Východu.

Základna dnes dostala ze Spojených států první víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. V součtu tak už má čtyři nové americké vrtulníky, jimiž česká armáda nahradí ruskou techniku. Nákladní letoun dnes brzy ráno na základnu přepravil i třetí bitevní vrtulník AH-1Z Viper. První dva americké stroje má základna od konce července.

Celkem Česko pořizuje osm víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevní vrtulníky AH-1Z Viper, vyrábí je firma Bell. Ve výzbroji nahradí ruské Mi-24V/35. Kromě 12 nových vrtulníků armáda z USA získá zdarma i osm modernizovaných strojů jako ocenění za pomoc Ukrajině. Česká armáda tak bude mít dvacet amerických strojů, deset typu Venom a stejný počet typu Viper.

Všechny vrtulníky Viper a Venom by do ČR měly dorazit do konce příštího roku, řekla na tiskové konferenci Černochová po slavnostním uvedení jednoho z vrtulníků do provozu.

Podle Černochové jde nejen o technologický pokrok, ale zejména o bezpečnost a obranyschopnost ČR. „Ta do budoucna nemůže být materiálně závislá na rizikových zdrojích z Východu,“ uvedla ministryně. Klíčové je podle ní to, aby vojáci drželi krok se spojeneckými armádami v Severoatlantické alianci (NATO). Za důležité má také to, že státní podnik LOM Praha bude schopný servisu a oprav vrtulníků.

„Jak ukazuje nejenom současný konflikt na Ukrajině, soběstačnost v oblasti oprav armádní techniky je pro každý stát životně důležitá a bez ní se neobejdeme,“ poznamenala Černochová. Poděkovala všem, kdo se na pořízení vrtulníků podíleli, včetně exministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO).

Ruské vrtulníky Mi-24V/35 podle ministryně odvedly skvělou službu, přestože sloužily déle, než se očekávalo. „I když se s nimi dnes symbolicky rozloučíme, jejich příběh určitě nekončí. Všichni asi tušíme, že právě dnes mohou ještě najít uplatnění tam, kde je nyní potřeba jakékoli techniky k obraně. Právě tam směřuje už řadu měsíců naše pomoc a bude směřovat i nadále,“ dodala. Na briefingu dodala, že vrtulníky byly kvalitní a plnily dlouhou dobu úkoly ve prospěch armády i v zahraničních operacích.

„Nevyřazujeme všechny (stroje) Mi, v tuto chvíli vyřazujeme Mi-24. Ale řada Mi má stejné komponenty, takže i vzhledem k tomu, že ruské náhradní díly jsou na sankčních seznamech, potřebujeme i některé komponenty, abychom udržovali letuschopné vrtulníky, které ještě armáda bude mít k užívání. Ale nejedná se o bitevníky,“ dodala Černochová.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že NATO, západní společenství i Česko reaguje na stále agresivnější a méně předvídatelné chování Ruska. Armáda podle něj musí klást důraz na bojeschopnost a vysokou míru připravenosti. Česko se podle Řehky potřebuje daleko rychleji než dříve zbavovat závislosti na technice sovětské provenience.

Nákup 12 vrtulníků v celkové ceně 14,6 miliardy korun bez DPH (zhruba 17,6 miliardy s DPH) schválilo ministerstvo obrany v listopadu 2019. Dohodu podepsal Metnar.