Opoziční poslanci vinili vládní tábor ze snahy politicky ovládnout obě veřejnoprávní média. Koaliční politici naopak tvrdili, že změny ve výběru radních ČT a ČRo jsou nutné k posílení nezávislosti a stability těchto médií. Přispět by k tomu mělo podle vládních zástupců také to, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy.

Lídr SPD Tomio Okamura uvedl, že cílem vládní koalice je dosáhnout toho, aby Česká televize vysílala jen provládní názory a aby opozice byla potlačována. „Chceme, aby Česká televize fungovala demokraticky, aby vysílala pro všechny koncesionáře,“ řekl Okamura. Zopakoval, že klub SPD bude bránit přijetí předlohy všemi zákonnými prostředky. Poslanec ANO Aleš Juchelka obvinil koalici z toho, že chce ovládnout obě veřejnoprávní média po vzoru Polska a Maďarska. Rychlé prosazování změn dal Juchelka do souvislosti s volbou generálního ředitele České televize, která se má uskutečnit příští rok. Vládní tábor nechal k novele svolat po dřívějších odkladech a obstrukcích mimořádnou schůzi.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) zdůraznil, že novela má vliv politiků na ČT a na ČRo ztížit. Koalice a opozice žijí podle něho v jiných světech. „Já žiju ve světě, kde považujeme nezávislá veřejnoprávní média za klíčový pilíř demokracie. Proto předkládám návrh, který komplikuje vliv politiků. Vy žijete ve světě, kde základní premisou je ovládnutí veřejnoprávních médií, jak diktovat generálnímu řediteli nebo radě, co se má dělat,“ uvedl ministr. Zpravodaj Jan Lacina (STAN) podotkl, že „zavilé protesty některých aktérů“ dokládají to, že jde o zásadní normu. Je podle něho paradoxní, že opozice brání oslabení vládního vlivu na obě veřejnoprávní média. „Silná a nezávislá média veřejné služby jsou klíčovým stabilizačním faktorem parlamentní demokracie,“ zdůraznil Lacina.

V současnosti volí radní České televize a Českého rozhlasu výhradně sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady České televize by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do Rady Českého rozhlasu by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady, jichž je devět, novela nemění. Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené jako teď.

Ke zvolení nebo odvolání generálního ředitele ČT je nyní nutných nejméně deset hlasů a generálního ředitele ČRo aspoň šest hlasů, takzvaná zvláštní kvalifikovaná většina. Nově by podle novely byla pro taková rozhodnutí potřebná prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu.

Senát by podle novely zvolil tři nové televizní radní do tří měsíců od účinnosti novely, která se předpokládá k 1. lednu příštího roku. Dále by vybral další členy na tři místa, která by se uvolnila jako první. V případě Rady Českého rozhlasu by šest míst obsazovaných nadále sněmovnou určil los. Zbylé tři pozice by připadly senátní volbě. Všichni nynější členové rozhlasové rady by svá funkční období dokončili.

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.