Dnes je úterý 23. dubna 2024., Svátek má Vojtěch
Počasí dnes 8°C Skoro zataženo

Jako minule bez protikandidáta: Vystrčil znovu předsedou Senátu

Jako minule bez protikandidáta: Vystrčil znovu předsedou Senátu
Miloš Vystrčil | zdroj: Tomas Blazek / MAFRA / Profimedia

Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil z ODS. Tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. Podobně jako v listopadu 2020 dostal v tajné volbě 73 ze 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu.

„Budu dělat všechno pro to, aby Senát nadále byl důstojnou institucí, která hájí lidská práva a svobody a která je pojistkou české demokracie a našeho parlamentního zřízení,“ slíbil v krátké kandidátské řeči Vystrčil.

Po zvolení poděkoval Vystrčil za vyjádření důvěry, kterou vnímá jako závazek i jako potvrzení, že Senát plní svoji ústavní roli, snaží se o zjednodušení zákonů a o to, „aby vládla vysoká politická kultura, aby tady neprobíhaly příběhy bezpráví“. Zároveň požádal ostatní senátory o spolupráci. „Předseda Senátu není nikým jiným než prvním mezi rovnými,“ dodal.

Poprvé byl Vystrčil do čela Senátu zvolen v únoru 2020. Nastoupil na místo po Jaroslavu Kuberovi (ODS), který o měsíc dříve náhle zemřel. Podruhé byl zvolen po senátních volbách v listopadu 2020, kdy obdržel 73 ze 77 hlasů. V čele Senátu opětovně stanul nedlouho poté, co naplnil Kuberovu misi na Tchaj-wan navzdory tlaku pevninské Číny či prezidenta Miloše Zemana, který Vystrčila přestal zvát na Hrad.

Staronový šéf horní komory českého parlamentu Vystrčil se v politice pohybuje od začátku 90. let. Původní profesí středoškolský učitel byl mimo jiné starostou Telče a hejtmanem Vysočiny. Patřil také k zakládajícím členům ODS a byl jedním z jejích místopředsedů. Do Senátu byl poprvé zvolen v roce 2010, letos mandát za Jihlavsko podruhé obhájil. 

Místopředsedy Senátu byli zvoleni Drahoš, Oberfalzer, Czernin a Seitlová – samozřejmě ani oni neměli protikandidáty

Čtyřmi místopředsedy Senátu se v souladu s dohodami senátorských klubů stali Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Neměli protikandidáty. Oberfalzer a Seitlová dnes byli do vedení horní komory zvoleni opětovně, Czernin a Drahoš jsou nováčky.

Nejvíce hlasů dostal stejně jako před dvěma lety Oberfalzer, 69 z 80 odevzdaných. Drahoš obdržel 67 hlasů, Czernin 64 a Seitlovou volilo 63 senátorů.

Drahoš se stal senátorem od roku 2018 poté, co byl nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana v prezidentské volbě. V minulém funkčním období předsedal senátnímu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a petice. Podle Vystrčila bude Drahoš prvním místopředsedou Senátu, a vymění si tak funkce se svým předchůdcem Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Czernin je senátorem od roku 2016, letos senátorský mandát za Jičínsko obhájil. V minulém funkčním období byl předsedou senátní komise pro krajany žijící v zahraničí. Ve vedení horní komory nahradil Jana Horníka (STAN), který letos senátorský mandát neobhájil.

Oberfalzer je členem horní komory od roku 2004, letos senátorský mandát za Berounsko obhájil potřetí a potřetí v řadě se také stal místopředsedou Senátu. Seitlová byla první senátorkou za Přerovsko v letech 1996 až 2007, poté byla zástupkyní ombudsmana. Do Senátu se vrátila v roce 2014, jeho místopředsedkyní byla zvolena podruhé. 

Zdroje: