Evropská unie nyní pracuje na komplexním systému regulace odvětví umělé inteligence. Ten by sice mohl být první na světě, ještě však musí projít legislativním procesem. „V nejlepším případě to vstoupí v platnost za dva a půl až tři roky. To je zjevně příliš pozdě,“ uvedla Vestagerová před zasedáním evropsko-americké Rady pro obchod a technologie (TTC) ve Švédsku.

Po zasedání vyjádřila přesvědčení, že návrh dobrovolného souboru pravidel může být připraven během několika týdnů. To by podle ní mělo umožnit, aby „velmi brzy“ vznikla konečná podoba souboru pravidel, k jehož dodržování by se firmy působící v oblasti umělé inteligence mohly zavázat.

„EU a USA sdílejí společný názor, že technologie v oblasti umělé inteligence přinášejí velké příležitosti, ale představují rovněž rizika pro naši společnost,“ uvedly EU a USA ve společném prohlášení. Blinken označil diskuzi o umělé inteligenci s evropskými kolegy za „intenzivní a produktivní“. Dodal, že EU a USA by měly sehrát důležitou roli při vytváření dobrovolného souboru pravidel pro umělou inteligenci, který by mohly využít i další země s podobným smýšlením.

Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton už minulý týden uvedl, že EK bude společně s americkou technologickou společnosti Alphabet pracovat na vytvoření dobrovolné dohody o pravidlech v oblasti umělé inteligence.

Firma Alphabet je majitelem internetového vyhledávače Google a Breton se minulý týden v Bruselu setkal s jejím šéfem Sundarem Pichaiem. „Se Sundarem jsme se shodli, že si nemůžeme dovolit čekat, než začne regulace AI skutečně platit,“ uvedl eurokomisař po schůzce.

Umělá inteligence se v poslední době dostala do centra pozornosti zejména díky chatovacímu systému ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem. Firma koncem loňského listopadu ChatGPT zdarma zpřístupnila veřejnosti a systém si rychle získal popularitu. Zároveň však začaly narůstat obavy z negativních společenských dopadů takovýchto systémů, například z jejich využívání k šíření dezinformací.

Podle vedoucích představitelů technologického sektoru může umělá inteligence vést k zániku lidstva

Neomezené používání umělé inteligence může mít nedozírné následky a mohlo by vést i k zániku lidstva, varují špičky technologického sektoru, experti, akademici a podnikatelé v prohlášení na webových stránkách neziskové organizace Center for AI Safety (CAIS). „Zmírnění rizika vyhynutí v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou vedle dalších rizik celospolečenského dosahu včetně pandemií a jaderných válek,“ stojí v prohlášení.

Mezi stovkami významných osobností, které text podepsaly, je i šéf OpenAI Sam Altman či počítačový vědec Geoffrey Hinton, kterému se přezdívá „kmotr umělé inteligence“. Mezi dalšími slavnými jmény pod deklarací jsou Yoshua Bengio, který stál u zrodu technologie hlubokého učení, Demis Hassabis z Google DeepMind, Dario Amodei ze společnosti Anthropic a mnoho špičkových akademiků, včetně několika držitelů prestižní Turingovy ceny. I v Česku je známý další signatář Max Tegmark, jemuž u nás vyšla kniha Život 3.0.

Tisíce akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence včetně miliardáře Elona Muska v březnu v prohlášení vyzvaly k nejméně půlročnímu pozastavení vývoje nových modelů s ohledem na „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“. Podle některých odborníků jsou však obavy přehnané.

Dánská premiérka si nechala umělou inteligencí napsat projev

Dánská premiérka Mette Frederiksenová si částečně nechala napsat proslov v parlamentu chatovacím robotem ChatGPT. Její řeč se přitom týkala právě umělé inteligence a přiznanou výpomocí chtěla upozornit na význam aktuálně hojně diskutované technologie. Podobné gesto se stejným záměrem dnes udělal i italský senátor Marco Orlando, který svým kolegům přečetl projev napsaný populárním chatbotem.

Sociální demokratka využila pomoci takzvaného chatbotu pro úvod svého dnešního proslovu. Pětačtyřicetiletá politička tak chtěla poukázat na význam umělé inteligence v debatě na závěr parlamentního roku. Je fascinující a zároveň děsivé, co už AI umožňuje, řekla Frederiksenová.

Premiérka uvedla, že umělá technologie dokáže za několik sekund napsat projev, vyřešit úkol na univerzitě nebo vypracovat zprávu. A to vše tak přesvědčivě, že lidé sotva dokážou uvěřit tomu, že za tím není člověk, ale robot, upozornila Frederiksenová.

„Umělá inteligence už není budoucnost. Je to skutečnost,“ prohlásila šéfka dánské vlády. „A změní naši společnost - v rozsahu, který prostě ještě nechápeme,“ dodala.

Rovněž Orlando, senátor za italskou centristickou stranu Akce (Azione), dnes přečetl text, který napsal ChatGPT, aby „zahájil vážnou veřejnou debatu“. Dodal, že „chtěl své kolegy upozornit na událost, která je svým způsobem historická“.

„Projev, který jste právě slyšeli, není můj. Abych byl upřímný, není ani produktem lidské inteligence; je to produkt algoritmu ze systému umělé inteligence ChatGPT4,“ řekl. „Tento projev je zamýšlen jako provokace k zahájení vážné veřejné debaty v Itálii a k analýze etických, ekonomických a sociálních důsledků používání umělé inteligence,“ dodal senátor.

Svůj projev Orlando zakončil výzvou k „vyváženému přístupu k technologickým inovacím, který by bral v úvahu jak příležitosti, tak rizika spojená s využíváním umělé inteligence“.

Italské úřady na začátku dubna nařídily zastavit provoz systému ChatGPT v Itálii kvůli podezření z nezákonného shromažďování osobních údajů uživatelů. Na konci měsíce byl ale chatbot opět zpřístupněn.

ChatGPT se objevil v listopadu a rychle se stal terčem zájmu uživatelů, na které zapůsobila jeho schopnost srozumitelně odpovídat na složité otázky či psát kódy.