Zdá se, že nová čínská střední třída už sdílí spoustu problémů, jimiž trpí podstatně déle zavedené střední vrstvy v Británii a dalších zemích. A to včetně sílící nespokojenosti špatně placených služek a dalších zaměstnanců v domácnosti, napsal list The Times.

Úžasný nárůst buržoazie v Číně po skončení éry Mao Ce-tunga nepřestává vzrušovat správní rady od Manchesteru po Melbourne, které sní o ziscích čínských rozměrů. Ale nově zbohatlí Číňané se rozhodně necítí nijak požehnaně.

Průzkum mezi 50 tisíci lidmi definovaných jako střední třída díky ročním ziskům v rozmezí od 100 tisíc do 500 tisíc jüanů, tedy 356 tisíci až 1,78 milionu korun, zjistil, že 72 procent z nich má problémy se spánkem a 31 procent má pohlavní styk jednou měsíčně, anebo vůbec.

Tento průzkum, který zveřejnil čínský server zhaopin.com, také uvádí, že 95 procent respondentů pravidelně cítí úzkost. Jako nejvyšší výdajové položky v rodinném rozpočtu pak uváděli hypotéky a půjčky na vůz, nákupy a školné pro děti.

Plat nižší, než jaké je jejich očekávání, je značným zdrojem stresu pro 42 procent dotázaných, zatímco 46 procent si stěžuje, že jsou na pracovišti nedocenění.

Můj původ mi ničí život

Fan Jü-su, pomocnice v domácnosti a oddaná ctitelka románů Charlese Dickense Oliver Twist a Nadějné vyhlídky, ví dobře, co znamená být nedoceněná, zneužívaná a odsunutá na okraj formálně komunistické země s vysoce kapitalistickou společností, která stále znevýhodňuje obyvatele jen proto, že se narodili na venkově a ne ve velkém městě.

Její online autobiografická esej o tom, jak se probíjejí životem příslušníci čínské třídy lidí putujících za prací z venkova do velkých měst, v posledních dnech získal značnou pozornost. A posloužil také jako dobře načasovaná připomínka městské střední třídě, že miliony jejich spoluobčanů se stále mají podstatně hůř než oni.

Vyprávění nazvané "Jsem Fan Jü-su" zaznamenalo více než tři miliony zhlédnutí, než bylo vymazáno z jejího účtu na serveru WeChat - pravděpodobně kvůli otevřené kritice politiky, která stále omezuje možnosti pro Číňany narozené na venkově, stejně jako 44letá Jü-su.

Bylo jí 20 let, když opustila provincii Chu-pej, aby začala nový život v Pekingu. Vdala se, ale opustila manžela, když ji začal týrat. Její dvě dcery, které vychovala sama, patří podle čínského registračního systému domácností připomínajícího jihoafrickou éru apartheidu do kategorie "venkovanek" a je těžké jim v Pekingu zajistit vzdělání.

Jako jedna z pěti dětí začala Fan Jü-su pracovat ve věku 12 let. Ve své eseji popsala bolest, kterou cítí, když se stará o děti jiných lidí - včetně nelegitimního potomka jistého nového čínského milionáře - a nemůže trávit čas s vlastními dcerami.

"Můj život je jako depresivní, smutná kniha. Osud mě v něm spoutal nesmírně nepříjemným způsobem," napsala.

"Myslím, že to, co jsem napsala, je skutečné," řekla Fan Jü-su listu Beijing Times, než se počátkem května začala skrývat, aby unikla pozornosti médií. "Dělám si starosti s věcmi, které trápí spoustu dalších lidí. Mnoho lidí vnímá tyto problémy stejně jako já, ale nemohou na nich nic změnit," dodala.