Babišova vláda střídá ministry, utrácí, žehlí aféry a kupuje si důchodce. Před rokem dostala důvěru

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů má za sebou rok od chvíle, kdy v poslanecké sněmovně dostala 12. července 2018 na druhý pokus důvěru. Za tu dobu dvakrát obstála v hlasování o nedůvěře, vyměnila sedm ministrů a k výročí si kvůli osobě ministra kultury a prezidentu Zemanovi nadělila ústavní krizi, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Andrej Babiš

Andrej Babiš,zdroj: Facebook: Andrej Babiš

Hnutí ANO i ČSSD také klesají volební preference – voliči nemohli přehlédnout řadu problémů a kauz, které za rok stihla vláda Andreje Babiše nashromáždit.

Důvěru získala Babišova vláda asi hodinu po půlnoci ve čtvrtek 12. července, rekordních 264 dní po volbách. Do té doby vládla první Babišova vláda bez důvěry. Co se v posledním roce událo a kam vláda směřuje Česko?

ANO, největší pokles od roku 2016

Hlavním aktérem uplynulého roku je Andrej Babiš. Právě kolem něj se točí hlavní aféry spojované s ním, s jeho hnutím ANO a nakonec i s celou vládou.

Klíčový fakt, že je Andrej Babiš trestně stíhaný v souvislosti s podezřením na zneužití padesátimilionové dotace na Farmu Čapí hnízdo, je již notoricky známý. Letos v dubnu vyšetřování pokročilo do fáze, kdy policie navrhla státnímu zastupitelství Andreje Babiše a spol. (jeho rodinné příslušníky včetně manželky a dcery) obžalovat.

Pouhý den poté ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) oznámil, že se rozhodl skončit ve funkci; Andrej Babiš pak na uvolněný post povolal někdejší poslankyni za ČSSD a bývalou nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou.

Právě tahle personální rošáda byla akcelerátorem protestů pořádaných spolkem Milion chvilek. Postupně sílící demonstrace za nezávislost justice a proti premiéru Babišovi, v Praze na "trase" plné Staroměstské náměstí – plné Václavské náměstí – plná Letná (kam přišlo nejvíce lidí od roku 1989) Andreji Babišovi rozhodně radost nedělají.

Asi i tyto protesty a jejich medializace, spolu s předběžnými výsledky auditu Evropské komise o střetu zájmů Andreje Babiše (o nichž ještě bude řeč), mají svůj odraz v zatím nejnižších volebních preferencích.

Podle průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi z 30. června vykázalo hnutí ANO největší pokles od roku 2016: oslabilo o dva procentní body na 25,5 procenta (i tak by ale nyní případné volby vyhrálo). Jinak se dlouhodobě podpora pohybovala stabilně kolem třiceti procent.

Otázka samozřejmě je, jaké preference vykáží jiné průzkumy jiných agentur.

Faktura na zpětnou vazbu 

Přispět k poklesu důvěry v hnutí ANO mohly i aféry jednotlivých politiků a ministrů ANO. Naposledy prasklo na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že ještě jako tajemník Babišova resortu financí spolupracoval s podnikatelem Tomášem Horáčkem, který je dnes obviněný v kauze zmanipulovaných zakázek nemocnic.

Z e-mailové komunikace, o niž referoval jako první server iRozhlas vyplývá, že Vojtěch úkoloval Horáčka, aby mu zjišťoval informace typu jaký plat má manželka tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka.

"To si nepamatuju," odpověděl na dotaz reportérů rozhlasu, zda předával informace, které získal od Tomáše Horáčka, někomu jinému, třeba tehdejšímu ministrovi financí Andreji Babišovi. Takové služby od muže označovaného pravidelně za "kmotra" jde poněkud proti setrvalé protikmotrovské rétorice ANO.

Kromě nedávné podroušené fotografie z filmového festivalu v Karlových varech se veřejnosti v průběhu roku připomněl "zlý muž" hnutí ANO Jaroslav Faltýnek i svou aktivitou kolem Antimonopolního úřadu (ÚOHS) a tendru na nový mýtný systém.

Letos v březnu provedla policie u Faltýnka (a také ve firmě Kapsch a u šéfa ÚOHS Petra Rafaje) domovní prohlídku. Policisté nadále prověřují, zda se svým chováním (schůzkami s Rafajem a zástupci Kapsch) Faltýnek mohl dopustit nějakého trestného činu.

Když už je řeč o mýtném, dopravní situace, nekonečné kolony na D1, nápady, že bonusem pro nefunkční dálnici budou motohlídky distribuující vodu zdarma, zvěstem o akceschopnosti vlády také nenahrávají.

Kvůli prověřování zakázek spojených s agenturou CzechTourism provedli policisté vloni v listopadu domovní prohlídka i u ministryně Kláry Dostálové (za ANO), které zabavili služební počítač. Žádná obvinění od té doby nepadla, kriminalisté však prověřují právě i roli ministryně pro místní rozvoj Dostálové. Z hlediska veřejnosti často platí pro politiky "presumpce viny".

Pro ANO, které si svou politiku vystavělo na kritice "starých pořádků", "Palerma" a "korupčních afér minulosti", jsou dosti mrzuté i regionální aféry jako je uvalení vazby kvůli podezření z korupce na radního Brna – střed Jiřího Švachulu a místostarostu Petra Liškutina, který vede oblast investic.

Pozoruhodný způsob nakládání s veřejnými penězi v podání hejtmanky Středočeského kraje Jaroslavy Pokorné Jermanové pak důsledně popsal web Seznam Zprávy. Za služby typu "analýza hudebních festivalů" nebo "poskytování zpětné vazby" vyplácel kraj na externí pracovní smlouvy pět milionů korun ročně. Koncem června začali smlouvy prošetřovat přímo v úřadu hejtmanky detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Špatné zprávy pro Agrofert 

Lídrem afér je ovšem sám premiér Babiš. Jeho kombinaci politické, byznysové a mediální moci a tedy setrvalý střet zájmů popsal předběžný audit Evropské komise.

Babiš závěry auditu odmítá, opakuje, že ve střetu zájmů není a že žádné peníze z již vyplacených dotací Agrofertu se vracet nebudou. Babiš Agrofert od února 2017 převedl pod svěřenské fondy a holding označuje za svou bývalou firmu.

Auditoři však zveřejnili jinak nedostupné detaily ze statusu dvou svěřenských fondů, z nichž plyne, že Andrej Babiš nadále zůstává ovládající osobou. Stanovy ukazují, že "pan Babiš je zakladatelem a jediným obmyšleným těchto svěřenských fondů". Dvěma hlavními cíli svěřenských fondů je správa skupiny Agrofert a ochrana zájmů pana Babiše. Auditoři vypichují i to, že "pan Babiš zřídil svěřenské fondy na omezenou dobu, primárně na dobu, kdy zastává funkci člena vlády".

Důsledkem je, že zemědělské dotace pro Agrofert, a to včetně těch nárokových (vyplácených zemědělcům plošně na hektar obdělávané půdy či kus chovaného dobytka) byly pozastaveny.

Což je pro Agrofert – a jistě i pro Andreje Babiše, který Agrofert vystavěl – nepochybně nepříjemné. O to více, že Agrofertu se na rozdíl od předchozích let zdaleka tak dobře nedařilo. Celkový čistý zisk více než 250 firem se propadl o 63 procent na necelých 1,7 miliardy korun. Což je mimochodem méně než čistý příjem právě z dotací (v roce 2017 to bylo 2,05 miliardy Kč).

Zastaveny bylo proplácení dotací preventivně i firmám spojeným s ministrem Babišovy vlády, Miroslavem Tomanem (za ČSSD).

Na druhé straně další úřady (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Státní fond životního prostředí, CzechInvest či Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a další) v proplácení dotací Agrofertu pokračují. S výzvou, aby do vyřešení problémů Andreje Babiše se střetem zájmů proplácení zastavily, se na ně nyní obrátila Pirátská strana.

Ve světle dalších událostí se už pozapomnělo i na aféru z loňského listopadu, kdy vyšlo najevo, že Andrej Babiš mladší, na nějž byla v minulosti také zapsána Farma Čapí hnízdo, byl poté, co se rozběhlo vyšetřování podezření z dotačního podvodu, odvezen na Krym. Prý ze zdravotních důvodů. Reportérům Seznam Zprávy ovšem Babiš junior řekl, že "jeho otec chtěl, aby zmizel".

Ještě v listopadu za synem zaletěl premiér Babiš, prý "zahrát si šachy". Od té doby Babiš junior na veřejnosti nevystoupil.

Koncem června Městský státní zástupce Ondřej Šťastný oznámil, že neshledal podezření z trestného činu u policistů, kteří vloni odložili oznámení o únosu Andreje Babiše mladšího na Krym. Případ předal ale k vyřízení do kázeňského řízení.

Svezeme zdarma, přidáme důchodcům 

U části veřejnosti (zhruba 25 – 30 % z těch, kteří deklarují, že by přišli k volbám a volili ANO), si Andrej Babiš drží nadále důvěru. I když preference ANO – jak jsme řekli výše – podle posledního průzkumu společnosti Kantar nyní poklesly.

Je zřejmé, že za poslední rok se také proměnila marketingová orientace hnutí ANO na voliče zejména důchodového věku (čímž pokračuje v luxování elektorátu ČSSD, s níž vládne).

S tím souvisí i politické kroky jeho vlády. I když se České republice v posledních takřka deseti letech setrvale ekonomicky daří, vláda se zadlužuje, pracuje s deficitními rozpočty a miliardy hledá kde se dá.

Dávno zapomenutý je Babišův výrok, že "deficit je ztráta a kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím."

Vláda stahuje peníze od státních firem, rozhodla, že může využívat bezmála 22 miliard z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu bez určení konkrétního účelu, plánuje zavedení digitální daně na zisky Facebooku a Google v Česku, připravuje zvýšení daně z hazardu, tabáku a alkoholu. Objevují se nápady na zvýšení daně z nemovitosti a další snahy vykutat další "zlaťáky", kde se dá.

Hrozbou zavedení sektorové daně přiměl Babiš banky (konkrétně zatím Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank) k dobrovolnému příspěvku ve výši sedm miliard do vznikajícího Národního rozvojového fondu. Na investiční projekty (tedy na cokoli, co řekne vláda) má jít až pětinásobek kapitálu, tedy zhruba 35 miliard Kč.

To vše v době, kdy je kupříkladu na infrastrukturních projektech zjevné, že se Česku dlouhodobě nedaří cokoli smysluplného stavět. Vloni se otevřelo pouhé čtyři kilometrů nových dálnic, letos by to mělo být celkem 23,5 kilometru.

Jsou to mimochodem právě banky, kdo mohou hrát zásadní roli ve vztahu Andrej Babiš – střet zájmů – Agrofert – riziko předčasného splacení úvěrů. Téma jsme detailně popsali ZDE.

Na výdajové stránce jsou stále zvyšující se zátěží výdaje na důchody. Seniorům už vláda přidala od letošního ledna plošně 900 korun (a tisícovku navrch pro lidi nad 85 let). Další zvýšení plánuje Babiš i od příštího roku. Jen v roce 2020 se tím výdaje na důchody zvýší o dalších sedm miliard korun.

Již nepodstatný fakt je, že Babiš ve vládě Bohuslava Sobotky coby ministr financí nárůst důchodů blokoval. Toto je "nový Babiš" a ANO je nyní do značné míry stranou důchodců. Do obrázku ale zapadá, že s nutnou reformou důchodového systému si nikdo (už dlouhé roky) hlavu neláme.

Vláda plánuje zvyšovat některé sociální dávky, především rodičovský příspěvek. Narostly i platy ve státní správě i počty státních zaměstnanců – opět zajímavé voličské skupině.

Významným zářezem do výdajové stránky rozpočtu je "jízdné zdarma" (ve skutečnosti je dopravcům prostřednictvím vlády platí daňoví poplatníci) pro důchodce nad 65 let a studenty pod 26 let. Jen za první čtyři měsíce fungování systému (od září 2018) vyplatil dopravcům dvě miliardy korun. Původně přitom vláda odhadovala sumu čtyřikrát menší… Za další čtyři měsíce už celková suma vyskočila na 3,7 miliardy.

Počkejme si na podzim 

Aktuální mocenské manýry prezidenta Miloše Zemana navíc odhalují, že je Andrej Babiš jako premiér pod tlakem a prezidentovi nedokáže (či nechce) vzdorovat i v tak v zásadě banálním tématu, jakým je výměna na postu ministra kultury.

Podstatný je celkový trend. Po šesti letech v nejvyšší politice může těžko Babiš s vážnou tváří tvrdit, že není politik, s přibývajícími aférami těžko může stavět na kritice českého politického Palerma. Sám má pak těžkou hlavu z dění kolem svého střetu zájmů, kdy mu reálně hrozí, že si bude muset vybrat mezi Agrofertem a politikou.

Bude zajímavé sledovat, zda se potvrdí nyní naznačený pokles popularity ANO. Klíčový bude podzim. Jak kvůli symbolice výročí 30 let od Listopadu 1989, očekávaným velkým demonstracím, tak kvůli tomu, že se přiblíží oficiální verdikt Evropské komise právě ve věci střetu zájmů Andreje Babiše.

Téma na úplně jinou analýzu je pak to, jak s děním kolem Babiše a ANO nakládají a naloží opoziční demokratické strany.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

Tagy: ČSSD Česko audit domácí Agrofert střet zájmů hnutí Ano česká vláda česká politika daně a finance protesty a demonstrace

Zdroje: Hlídací Pes