Autor bitcoinu vystupoval pod pseudonymem Sataši Nakamoto a pokusům odhalit jeho skutečnou identitu odolával dlouho. Kromě novinářů a bitcoinových nadšenců se o jeho skutečnou podobu zajímaly i daňové úřady.

A není divu. Od založení v roce 2009 se ze zábavy pro několik počítačových nerdů stal malý ekonomický zázrak. Decentralizovaná měna, která nepodléhá vlivu vlád či centrálních bank, vydělala svému zakladateli jmění, jehož hodnota v přepočtu na "skutečné" peníze přesahuje 400 milionů amerických dolarů (téměř miliardu korun).

Šest let od založení měny ho odhalily magazíny Wired a Gizmodo. Tajemným otcem bitcoinu je australský podnikatel a akademik Craig Steven Wright, tedy s největší pravděpodobností. 

Novinářům se podařilo dopátrat jeho skutečné identity díky uniklým mailům, dokumentům, webovým archívům nebo dokonce z přepisu Wrightova jednání s daňovým úřadem. "Buď vymyslel bitcoin Wright, nebo je to skvělý šprýmář, který hrozně chce, abychom věřili, že to byl on," píše Wired.

Jen několik hodin po zveřejnění jména tvůrce bitcoinu vtrhlo do Wrightova domu na severním předměstí Sydney policejní komando. Policie ale popírá, že by měl zásah spojitost s odhalením jeho identity. 

Kybernetická měna leží zavedeným finančním systémům a vládám v žaludku. Nikdo totiž není schopen ovlivnit hodnotu bitcoinu, která podléhá pouze principu nabídky a poptávky. Do finančních toků v plně decentralizované platební síti nelze nijak zasahovat, ovládat je nebo vystavovat inflaci. Celkové množství bitcoinů je předem známo a jejich uvolňování do oběhu definuje zdrojový kód sítě. Konečný počet mincí ve výši 21 miliónů by měl být dovršen okolo roku 2140.

Měnu přitom provází řada kontroverzí. Kvůli rozsáhlé anonymitě a nulové dohledatelnosti představuje ideální nástroj pro praní špinavých peněz. Dalším problémem je i možnost kybernetické krádeže virtuální měny, kterou zažili na vlastní kůži i majitelé hacknuté české burzy Bitcash.cz, kterým byly všechny bitcoiny ukradeny.